- 2021 (31)
- Září (2)
- Srpen (3)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (24)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Platy učitelů v roce 2020: Usne Česko na vavřínech?
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>1. 9. 2021 Platy učitelů předurčují atraktivnost učitelské profese
Celou studii si můžete přečíst nebo stáhnout zde Platy učitelů v roce 2020: Usne Česko na vavřínech?
Tisková zpráva je ke stažení zde.
Krátké video s Danielem Münichem o vývoji platů učitelů
Shrnutí:
- Relativní platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci zemí EU i několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemísvěta (OECD). Díky nebývale dynamickému tempu zvyšování v posledních letech však v roce 2021 téměř dosáhnou úrovně průměru OECD i EU, tedy zhruba 90 % průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ekonomice. Končící vláda Andreje Babiše tak naplní slib ze svého programového prohlášení z léta roku 2018.
- Úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profesea zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy formování kvality učitelského sboru země skrze průběžné příchody a odchody do a z profese. Proto lze dopady výše učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a kvalitu výuky a vzdělávací výsledky žáků vysledovat až s odstupem dlouhých let, či dokonce dekád.
- Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů bude vyžadovat, aby české vlády zvyšovaly platy učitelů tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. V několika dalších letech je třeba navíc rozpočtově počítat i s potřebou růstu počtu učitelů.Rozpočtové nároky školského rozpočtu však budou vyvolávat také nadále nízké platyřady jiných pedagogických a nepedagogických profesí ve školství, včetně toho vysokého.
- V roce 2020, stejně jako v roce 2019, nejvíce rostly relativní platy nejmladších učitelů, které jsou v současnosti vůči starším věkovým skupinám učitelů zdaleka nejatraktivnější. Nejnižší zůstávají relativní platy učitelů středního věku 30–49 let. Jeto dáno tím, že platy českých učitelů s roky praxe rostou velmi pomalu(i v mezinárodním srovnání), ale dlouhodobě, po celou dobu učitelské kariéry. Jdezřejmě i o důsledek pokračující absence karierního systému a absence standardů kvality výkonu učitelské profese v ČR.
- Variabilita učitelských platů zůstala i v roce 2020 velmi nízká a neodpovídá diverzitě v kvalitě práce učitelů. Plat učitele je nadále dominantně určen tarify, tedy předevšímroky praxe. Příliš paušalizované platy ve školství vedou k platovému nedocenění a nedostatečné motivaci kvalitních učitelů. To je spojeno s vyšším rizikem jejich odchodu z profese a nízkým zájmem o profesi u mladších generací.
- Po roce 2019 i v roce 2020 došlo k dalšímu výraznému nárůstu podílu nadtarifní složky platů učitelů. Podíl nadtarifních složek v učitelské profesi na úrovni 12–14 % dosažený v roce 2020 dokonce výrazně převýšil podíl 8–11 % v segmentu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru. Nezanedbatelná část celkového navýšení učitelských platů se tedy promítla do nadtarifních složek, jak bylo původně vládou přislíbeno.
- Při srovnávání učitelských platů v čase nebo mezi zeměmi je třeba věnovat velkou pozornost detailům metodiky výpočtu. Příčin rozdílů v hodnotách zdánlivě stejných ukazatelů totiž existuje řada, a ne vždy jsou v diskusích použité metodiky a zdroje dat dostatečně objasněny. Důležité je například to, zda platy zahrnují všechny složkyvčetně odměn vyplácených na konci roku, zda jde o platy včetně vedoucích pracovníků, zda jde o platy pouze učitelů nebo širší skupiny pedagogických pracovníků, zda jsou zahrnuty i školy neveřejné nebo zda jde o školy základní, či celý sektor regionálního školství včetně mateřských a vyšších odborných škol.