Previous Next
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II. DANIEL SOUKUP Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn JAN M. HELLER V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

BARBORA OSVALDOVÁ

Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně jasno jak v žánrovém řazení obsahů (tj. textů v žurnalistické terminologii), tak v jejich definici. Bylo to dáno nejen tím, že naše členění žánrů (druhů) bylo vždy striktnější než v jiných literaturách nebo žurnalistikách (tady se nám přibližuje například diferencování francouzské, ale vůbec ne angloamerické). Druhým důvodem bylo dědictví strukturalismu a pozitivismu. Podstatné bylo nejen to, že autoři mohli lépe označovat své texty, ale také to, že recipienti měli tím pádem snadnější orientaci a bylo možné vhodněji uspokojit jejich očekávání.

DANIEL SOUKUP

Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě konference Kázne a reči, slíbili si její organizátoři, že by se v podnětném setkávání zaměřeném na starší homiletiku mělo do budoucna pokračovat. Zpečetěním tohoto přání se pak stala kolektivní monografie Z dejín káznovej prózy I. (Bratislava, VEDA 2019), která byla plodem této konference a jejíž pořadové číslo se stalo závazkem pro zahájení dlouhodobějšího projektu.

KLÁRA SOUKUPOVÁ

Jako dárek k pětašedesátým narozeninám vydalo nakladatelství Karolinum polskému bohemistovi, překladateli a literárnímu historikovi Leszku Engelkingovi průřezový výbor z jeho studií. Knihu Komu múza přeje tvoří čtyři oddíly, z nichž dva jsou věnovány autorovu zaujetí Skupinou 42 a díly Jáchyma Topola. První oddíl pak obsahuje kratší texty o české literatuře před druhou světovou válkou (Mácha, Rilke, Deml, Čapek, Weiner, Jirotka), třetí se koncentruje na literaturu druhé poloviny 20. století (Wenzel, Effenberger, Wernisch, Hodrová, Burian, Mikeš, Ajvaz).

JAN M. HELLER

V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se dostává monografického a relativně syntetického zpracování zajímavému a při bližším pohledu i poněkud kontroverznímu tématu, jemuž byla dosud věnována pozornost spíše jen parciálně, v podobě specializovaných studií, publikovaných časopisecky nebo v tematických kolektivních dílech. Antika představuje i v českém prostředí kulturu, o níž se lze jako na jakémsi nejmenším společném jmenovateli shodnout na tom, že má pro celou evropskou civilizaci fundamentální význam.

EVA MARKOVÁ

Kniha Nebe, peklo, poezie s podtitulem Reformace z různých stran je souborem deseti esejů, které původně vznikaly pro Český rozhlas Vltava. Pro potřeby publikace autoři své eseje znovu přehlédli, upravili a dopracovali původní rozhlasové eseje čtenářům a do širšího rámce vsazují dodatečně napsané kapitoly první části. Matouš Jaluška, editor knihy, je zároveň autorem většiny textů, esej pojednávající především o Dantově Božské komedii sepsal spolu s Martinem Pokorným. Dvěma esejemi je v knize zastoupená Jana Fantysová Matějková, jedním textem přispěl Daniel Soukup.