Previous Next
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II. DANIEL SOUKUP Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn JAN M. HELLER V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...

Ve středu 4. 4. v 17:00 prosloví Josef Vojvodík v rámci cyklu Literárněvědné fórum přednášku Paradox a paraexistence: fragilnost umění a dobrodružnost umělce mezi dějinností a přírodou. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Přednáška vychází z „ontologického zkoumání v oblasti estetických fenoménů“, jak jednu svoji studii z roku 1928 specifikoval její autor, filozof Oskar Becker (1887–1965), který se myšlenkově pohyboval ve světě teorie (matematické) vědy, modální logiky a současně ve světě estetické zkušenosti a básnických obrazů. Becker, který se v roce 1926 habilitoval u Edmunda Husserla prací Mathematische Existenz. Untersuchungen zur Logik und Ontologie mathematischer Phänomenen (Matematická existence. Zkoumání k logice a ontologii matematických fenoménů), situoval filozofii právě mezi básnictví a vědu. Přednáška chce sledovat otázku, co může z Beckerovy filozofie (para-)ontologie uměleckého díla a tvoření jako „fragilnosti“ vyplývat pro (negativní) teorii médií, jak ji rozvíjí zejména Dieter Mersch? A co znamená Beckerova teze o paradoxní situovanosti umělce a jeho díla mezi sféru „čisté přírody“ a „čistého ducha“?