Monografie na článcích staročeského Passionálu demonstruje žánrovou strukturu hagiografie v polovině 14. století.Autorka se věnuje revizi pojmu legenda, hledá genealogické vztahy mezi antickými žánry a jejich transformací v žánry středověké. Zvolenou metodologií je komparace s latinskou passionální předlohou Legenda aurea a se staročeským Životem Krista Pána. Zároveň se autorka věnuje narativním analýzám vybraných passionálních článků a prokazuje na nich specifika staročeského anonymního autora. Jednou ze základních otázek, které si tato publikace klade, je určení funkce staročeského Passionálu a jeho možných recipientů. Součástí publikace je deset transkribovaných passionálních článků a ukázky faksimilí z passionálních rukopisů.
Previous
Next
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy
BARBORA OSVALDOVÁ
Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II.
DANIEL SOUKUP
Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn
JAN M. HELLER
V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...