Previous Next
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II. DANIEL SOUKUP Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn JAN M. HELLER V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...
Performance_mensi

Již více než čtyřicet let patří pojmy performance a performativita v humanitních a společenských vědách mezi deset nejčastěji užívaných termínů. Jak k tomu došlo? Jak jim máme rozumět? Jaké teoretické koncepce jsou s nimi spjaté? Jak se proměňovalo jejich pojetí? Jakým způsobem ovlivnily směřování některých vědních disciplín, ale i samotnou kulturní praxi?

Takovéto a řada podobných otázek se nabízí pro úvahy o významech, proměnách a užití dvou klíčových pojmů literární a kulturní teorie a performančních studií několika posledních dekád. Na některé z nich, týkající se především literatury, vyprávění, fikce, divadla a genderu, se pokouší odpovědět tato kniha. Práce nepředstavuje vyčerpávající syntézu, ale spíše je jakýmsi stručným úvodem do problematiky pro široký okruh zájemců.  Kniha byla psána s cílem seznámit čtenáře s hlavními názory na to, co je performance a performativita a jaké teoretické a metodologické koncepce s nimi byly v minulosti spojovány, současně ovšem také nastínit stav a směřování našeho aktuálního literárněteoretického diskurzu o této problematice. Některé kapitoly mají proto podobu syntetických výkladů, jiné mají naopak charakter sond věnovaných konkrétním problémům. Jakkoli by se mohlo zdát, že okruh témat jednotlivých kapitol knihy je relativně široký, sjednocuje je společný požadavek: kritická analýza užití pojmů performance a performativity v kontextu literární vědy.