Previous Next
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...
Kazateľstvo v čase krízy — mezinárodní konference Kázne a reči II. DANIEL SOUKUP Když se na podzim roku 2017 konala v rámci Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky v Bratislavě...
Antika v době proměn JAN M. HELLER V publikaci Daniely Čadkové Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře 1880–1914 se...

1441

Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, které získal v rámci literární vědy v průběhu 20. století. Kniha obsahuje více než tři stovky hesel, ve kterých se autoři snažili přístupnou formou vyložit základní teoretické a metodologické koncepce, paradigmata, klíčové pojmy, směry a školy strukturalistické literární teorie a kritiky, a to jak z hlediska jejich historického vývoje, tak z hlediska jejich aktuální podoby. Kromě hesel z oblasti literární vědy slovník obsahuje i termíny z řady dalších spřízněných oborů (např. lingvistiky, estetiky, sémiotiky). Jednotlivá hesla mají podobu ucelených studií, vzájemně jsou propojena odkazy. Jakkoli autoři slovníku bohatě čerpají ze strukturalistického dědictví Pražské školy, ve svých výkladech se neomezují pouze na tuto badatelskou tradici. Slovník je určen všem, kteří se zajímají o literární vědu, estetiku, lingvistiku, filozofii, ale také dějiny vědy a myšlení o literatuře.

Slovník je dílem týmu předních českých odborníků, vědeckých pracovníků Akademie věd České republiky a vysokých škol. Je výsledkem výzkumného projektu řešeného oddělením teorie Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.  v. i., které se dlouhodobě věnuje teorii a dějinám strukturalismu, zejména Pražské škole.