JAN VAŠKŮ

V posledních měsících zažívá doslova boom studium kramářských písní, a to hlavně díky programu Ministerstva kultury ČR NAKI II, jehož řešení připadá na roky 2018–2022. Kromě výstupů na konferencích a pořádání workshopů budila pozornost především výstava v Moravském zemském muzeu Do Brna široká cesta, kterou jsme bohužel neměli příležitost po podstatnou část trvání kvůli protiepidemickým opatřením navštívit, a katalog Do Brna široká cesta: kramářské písně se světskou tematikou (edd. P. Kosek, H. Bočková, M. Drozda, H. Glombová), vydaný roku 2020 tímtéž muzeem.

Katalog stručnou formou nejen shrnuje vývoj dosavadního výzkumu v oblasti kramářských písní, ale rovněž upozorňuje na zcela nové objevy. Nutno podotknout, že cílem bádání je mimo jiné propojit vědní obory, které dosud na problematiku kramářských písní nahlížely izolovaně, a najít vzájemné průsečíky. Konkrétně na projektu spolupracují tato pracoviště: MU, Etnologický ústav AV ČR, Moravská zemská knihovna a Moravské zemské muzeum. Realizační tým zahrnuje literární vědce, lingvisty, etnology i muzikology.

Zmiňovaný katalog je rozdělen na dva díly: první z nich se věnuje teoretickému podhoubí studia světských kramářských písní, přičemž do této části přispěli Pavel Kosek, Marie Hanzelková, Martin Drozda, Jiří Dufka, Věra Frolcová, Kateřina Kovárová, Petra Medříková, Hana Bočková, Jana Poláková či Markéta Vlková. Autoři se zabývají nejen minulostí zkoumání kramářských písní, jejich jazykem i písmem či tématy, která písně zpracovávaly, ale také praktickými hledisky, jako byly výroba tisků písní či kramářské performance.

Druhá část katalogu je soustředěna na ukázky kramářských písní a také různé aspekty z jejich tvorby. Uvidíme, jak probíhala práce sazeče či jednotlivá vystoupení se zpěvem — vše je podpořeno bohatým fotografickým materiálem nejen z výstavy, ale například i z cest badatelů za kramářskou písní tzv. „do terénu“. Ukázky písní popisují různé oblasti tehdejšího života — vztahy, zločiny, ale i živelní události. Jde například o díla Příkladná píseň o jednom pyšným synu, který v starosti otce svého proklínal skrze napomínání, a potom od jednoho pacholátka přísně napomenutý byl, což se lépe písně této vyrozumí (s dodatkem pod titulem „Vytištěná ku vejstraze jiným“) či Nová pieseň. Jak v Hrabovanech otec zamordoval svoju manželku a 3 dítky, pojednávající o vraždě manželky a tří dcer řezníkem Filipem Smutným, nebo Nová píseň o hrozné povodni u města Vídně v roku 1830.

Nejen výstava s katalogem podněcují diskuzi v odborných kruzích — rozsah dalších realizovaných činností literárních vědců spjatých s výzkumem kramářských písní má minimálně stejný záběr jako katalog, tematicky dokonce ještě širší. Připomeňme si jen krátce sérii přednášek prof. Patricie Fumertonové (ty potkal podobný osud jako výstavu, tj. proběhly pouze online), jež bádá o tzv. broadside ballads, které mají s českými kramářskými písněmi mnoho styčných ploch. Webináře se zaměřovaly jak na obecná témata, tak i na analýzu konkrétních písní (například The Lady and the Blackamoor). Se svou přednáškou pro studenty Masarykovy univerzity vystoupila také dr. Marie Hanzelková. Na půdě Masarykovy univerzity vznikají rovněž bakalářské a diplomové práce s tematikou kramářských písní, jmenujme kupříkladu texty M. Němečkové Téma vystěhovalectví do Ameriky v kramářské písni v Čechách a v Británii či práci M. Nedomové Na pouť do Křtin. Propagace poutního místa Křtiny v kramářských písních. Do bádání se zapojují i další univerzity — uveďme práci J. Veselé z Karlovy univerzity Pozastavte se chvílčičku, slyšte novou písničku aneb Jarmareční písně světské i duchovní, žalostné i žertovné v českých zemích v období „dlouhého“ 19. století, případně text E. Dětákové z Univerzity Pardubice Reprezentace negativních genderových stereotypů mužství a ženství v kramářských tiscích v 19. století. Kontext studia kramářských písní je tak mnohem širší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Na závěr nám nezbývá než badatelům popřát, aby momentální zápal pro studium kramářských písní nevyhasl, vědecká obec přispívala novými objevy a nacházela mezioborové průsečíky stejně bohatě, jako je tomu v těchto několika posledních letech. Atmosféru kramářských písní si je nyní možné vychutnat návštěvou webových stránek Masarykovy univerzity či MZM, na nichž najdeme bohatou zásobu fotografií i videoprohlídky. To nám do té doby, než povede do Brna opět široká cesta, bude muset stačit.

Vychází v České literatuře 2/2021.

Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek