|
|
Close Help | ||||||||||||||
00:00:20 Čím vyšší bude teplota, tím horší budou negativní důsledky.
00:00:25 Ale žádná prahová teplota, po které přijde pohroma, neexistuje.
00:00:30 Říká klimatolog Radan Huth.
00:00:34 Klíčové je investovat do výzkumu.
00:00:38 Do jakého?
00:00:39 Co všechno ovlivňuje vývoj klimatu?
00:00:44 Jak fungují a ovlivňují svět dálkové vazby?
00:00:48 Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti,
00:00:51 začíná Hyde park civilizace.
00:01:00 Pane docente vítejte, dobrý večer.
00:01:02 Dobrý večer.
00:01:03 Začněme sérií otázek, na které bude odpověď ano nebo ne.
00:01:06 Můžeme?
00:01:07 Můžeme.
00:01:09 Probíhá na zemi změna klimatu?
00:01:12 Určitě.
00:01:13 Probíhá rychleji než v minulosti?
00:01:14 Ano.
00:01:15 Probíhá globální oteplování?
00:01:18 Ano.
00:01:18 Probíhá rychleji než v posledních dekádách?
00:01:23 To je trošku složitější, ale v podstatě ano.
00:01:29 Je za změny klimatu z velké části zodpovědný člověk?
00:01:32 Ano.
00:01:33 Je člověk zodpovědný za tempo klimatických změn?
00:01:39 V podstatě ano.
00:01:41 Říká Radan Huth,
00:01:43 se kterým dnes probereme co všechno ovlivňuje změnu klimatu
00:01:46 na naší planetě.
00:01:49 Jediná planeta, kterou mají lidé k dispozici.
00:01:52 Planeta, jejíž klima se pomalu ale jistě mění.
00:02:02 Příčin proč se klima mění je více, ale mají společného původce.
00:02:19 Skleníkové plyny.
00:02:20 Vedle toho nejrozšířenějšího oxidu uhličitého je to třeba metan,
00:02:24 toho je v atmosféře asi 200 x méně, jeho emise rostou ale rychleji,
00:02:31 podle nové zprávy OSN je klíčový pro změnu klimatu
00:02:35 v krátkodobém horizontu.
00:02:52 Sluneční svit.
00:02:53 Ve srovnání s emisemi skleníkových plynů,
00:02:56 sluneční cykly a změny intenzity slunečního záření nejspíše vliv
00:03:00 nehrají, nebo pouze zanedbatelný.
00:03:02 Podle aktuálních měření totiž teploty na planetě rostou,
00:03:05 ačkoliv sluneční aktivita kolísá a s ní objem energie,
00:03:09 kterou zemský povrch absorbuje.
00:03:12 Změny barev povrchu země naopak mají citelný vliv.
00:03:17 Sníh a led,
00:03:18 dosud díky svému bílému povrchu odrážely většinu slunečního záření
00:03:22 zpět do vesmíru.
00:03:41 Navíc vstřebáváním tohoto tepla mizí další led, cyklus se posiluje.
00:03:48 Největším výměníkem tepla je pás v oceánech.
00:03:57 Teplejší vodu na povrchu,
00:03:59 chladnější a méně slanou v hlubinách,
00:04:01 právě tato výměna vody má zásadní vliv na změnu klimatu,
00:04:05 samozřejmě i na vzdušné proudy.
00:04:10 Vliv hrají jemné rozdíly v oběžné dráze Země.
00:04:13 Ty ale probíhají v mnohem delších horizontech,
00:04:16 současný růst s největší pravděpodobností neovlivňují.
00:04:22 Důsledkem změny klimatu jsou častější výkyvy počasí a rostoucí
00:04:26 globální teplota.
00:04:27 Podívejme se na konkrétní čísla.
00:04:29 Tento graf ukazuje rozdíl oproti průměru z let 1951 až 1980.
00:04:36 Ten nárůst je jednoznačný.
00:04:38 Pane docente, jak tato data získáváme?
00:04:41 Z jakých zdrojů?
00:04:43 Tato data jsou získávána ze dvou hlavních zdrojů.
00:04:47 Na pevnině je to z měření meteorologických stanic,
00:04:52 to jsou měření v takových těch klasických budkách,
00:04:55 jak to možná diváci už někde viděli.
00:05:00 Ale většina zemského povrchu je pokryta oceánem, mořskou vodou,
00:05:04 tam si získávají údaje o teplotě hlavně z měření teploty ve vodě,
00:05:13 která se přivádí do chladících systémů lodí,
00:05:17 to je měření na lodích.
00:05:19 Dříve se používala kyblíková metoda.
00:05:24 Námořníci vyhodili kyblík přes palubu,
00:05:29 změřili teplotu vody v tom kyblíku.
00:05:31 Teď se používá varianta, jak jsem říkal, to znamená voda,
00:05:35 jak přichází do chladiče.
00:05:38 Co bójky, satelity a letadla?
00:05:43 Bójek je málo.
00:05:50 Letadla měří údaje v té hladině, kde letí.
00:05:55 Satelity měří spíše teplotu celých vrstev atmosféry,
00:05:59 čili do těchto údajů o přízemní teplotě nevstupují.
00:06:04 Podívejme se na to, jak se mění teplota v různých částech planety.
00:06:08 K oteplování dochází, ale není to stejnoměrné.
00:06:11 Tady vidíme vývoj odchylek za více než 100 let.
00:06:15 Čím červenější barva, čím teplejší barva, tím větší odchylka.
00:06:22 Teď se dostáváme do 50. let, když se zaměříme hlavně na sever,
00:06:26 severní polokouli, tak vidíme velký nárůst,
00:06:29 zvlášť v posledních dvou dekádách.
00:06:31 Čím je to způsobeno?
00:06:35 Obecně, k tomu se ještě dostaneme,
00:06:38 je nárůst teploty způsoben rostoucími koncentracemi
00:06:42 skleníkových plynů v atmosféře.
00:06:44 Čím to, že právně v té Arktidě?
00:06:50 Důvodů je více.
00:06:53 Já se k Arktidě dostanu, další aspekt toho, kde se otepluje více,
00:06:58 kde méně, je kontrast mezi pevninou a oceánem.
00:07:03 Pevniny se ohřívají rychleji, protože to je fyzika.
00:07:08 Na ohřátí stejného množství vody, čehokoliv,
00:07:14 co je na povrchu pevniny, na ohřátí stejného množství vody,
00:07:18 tam toho potřebujete, teď jsem se do toho zamotal.
00:07:22 Potřebujete více energie na ohřátí vody než toho, co je na pevnině.
00:07:28 Pokud jde o Arktidu, důvodem je v první řadě to,
00:07:35 že fungují tzv. zpětné vazby, kladné zpětné vazby,
00:07:40 představme si to tak, že trošku ten systém oteplíme, ohřejeme.
00:07:48 V důsledku toho nám odtaje kousek sněhu a objeví se holá půda.
00:07:55 Holá půda má menší odrazivost pro sluneční záření, které dopadá,
00:08:01 tedy daleko více slunečního záření pohltí, tím pádem se ohřeje.
00:08:09 Tento princip potom umožňuje,
00:08:11 že ohřívání už potom pokračuje samo.
00:08:19 Princip nabalující se sněhové koule?
00:08:23 Dá se to tak říci,
00:08:24 akorát sněhová koule vám za chvíli roztaje v důsledku
00:08:27 globálního oteplování.
00:08:31 Jen v té metafoře zůstane.
00:08:33 Příčinou jsou skleníkové plyny.
00:08:35 Pojďme se podívat na vývoj CO2,
00:08:38 asi nejčastěji zmiňovaného skleníkového plynu.
00:08:40 Tady vidíme historické údaje,
00:08:43 obrovský skok na samotném konci tohoto grafu.
00:08:46 Jak získáváme tyto historické údaje?
00:08:49 K tomu vám toho moc neřeknu, to jde mimo moji odbornost.
00:08:55 To jsou klimatické změny.
00:08:59 V dávné minulosti, já vám mohu říci, jak se to měří teď.
00:09:05 Teď se to měří na několika observatořích na světě,
00:09:09 normálně se změří koncentrace, na tom není žádná velká věda.
00:09:13 Jak to dělali v minulosti, to konkrétně nevím.
00:09:16 Něco se dělá z jader,
00:09:18 měření koncentrace plynů v ledových jádrech,
00:09:23 ten vzduch uvízne v ledu z dávných dob, když se nám zadaří,
00:09:30 tak tu bublinu můžeme datovat.
00:09:35 Jak je to v té dávné minulosti, to opravdu nevím.
00:09:41 Graf ukazuje částice na milion částic, částice CO2, ten růst,
00:09:45 který tady vidíme, ten prudký skok, je to způsobeno člověkem?
00:09:51 Určitě ano.
00:09:52 Toto je zcela nepochybné,
00:09:54 není odkud by se jinak ten oxid uhličitý bral.
00:09:58 Samozřejmě někteří lidé argumentují tím,
00:10:04 že ta kauzalita mezi oxidem uhličitým,
00:10:07 koncentracemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů,
00:10:11 a teplotou, je opačná.
00:10:14 Že teplota přes další procesy, třeba v biosféře,
00:10:20 vyvolává zvýšené koncentrace CO2.
00:10:22 Ovšem tady se bavíme o úplně odlišných časových měřítkách.
00:10:26 Zatímco tento alternativní pohled,
00:10:30 nejdříve teplota a potom vyšší koncentrace oxidu uhličitého,
00:10:35 funguje v nějakých dlouhých časových měřítkách geologických.
00:10:40 Ale taková měřítka jsou miliony let.
00:10:43 Tady máme co do činění s měřítkem desítek let.
00:10:48 Ta kauzalita je jasná.
00:10:49 Nejdříve oxid uhličitý, v důsledku toho roste teplota.
00:10:53 Je to vidět v těch posledních letech, kdy křivka je jednoznačná.
00:10:57 Ten trend je velmi podobný od roku řekněme 2000,
00:11:00 můžeme vzít tento trend.
00:11:02 Když bychom přestali vypouštět CO2,
00:11:05 jak rychle by se tu na grafu projevilo?
00:11:07 Jak rychle bychom viděli změnu v atmosféře?
00:11:10 To je dobrá otázka.
00:11:15 Potíž je v tom, s oxidem uhličitým, nejen s ním, je potíž ta,
00:11:19 že v atmosféře vydrží hrozně dlouho.
00:11:23 Co to znamená?
00:11:24 Střední doba života v atmosféře je přibližně 100 let.
00:11:29 To znamená, že z toho co dnes vypustíme,
00:11:33 za 100 let ještě polovina v atmosféře bude.
00:11:37 V důsledku toho, když se podíváme na ten graf,
00:11:42 kdybychom teď úplně přestali vypouštět oxid uhličitý,
00:11:45 tak se křivka začne velmi lehce ohýbat dolů,
00:11:52 respektive růst se začne zpomalovat, velmi pomalu.
00:11:59 Po několika desítkách let bychom viděli,
00:12:02 že růst křivky se zastavil a začíná se otáčet směrem dolů.
00:12:09 Je to docela velký problém,
00:12:11 že jakákoliv opatření dnes přijmeme,
00:12:15 na omezení emisí skleníkových plynů,
00:12:19 tak jejich důsledky uvidíme až za desítky let.
00:12:25 Protože ty plyny v atmosféře mají velkou setrvačnost.
00:12:29 Proto se řeší,
00:12:30 jak dostat CO2 z atmosféry co možná nejrychleji.
00:12:33 O jedné z variant, ukládání CO2 do zemské atmosféry,
00:12:37 jsme v Hyde Parku mluvili s šéfem České geologické služby,
00:12:41 Zdeňkem Venerou.
00:12:43 Jsou pro nás zásadní dvě geologická prostředí.
00:12:54 Za prvé jsou to podzimní akvifery,
00:12:56 musí to být hlouběji než 800 m pod povrchem,
00:13:01 ale lépe třeba kolem dvou km.
00:13:03 Co jsou to akvifery?
00:13:06 Horniny, které obsahují vodu, většinou slanou vodu.
00:13:14 A v té patřičné hloubce je ten oxid uhličitý,
00:13:19 může se vázat a stabilizovat.
00:13:23 Dalším typem těch struktur jsou vytěžená ložiska zemního plynu.
00:13:29 Jakožto místa, kam by se mohlo CO2 ukládat.
00:13:32 Jakou budoucnost tohoto procesu vidíte vy?
00:13:36 To je docela těžká otázka na klimatologa, toto jsou věci,
00:13:43 které spadají opravdu spíše do geologie, případně oceánologie,
00:13:47 pokud bychom uvažovali o ukládání oxidu uhličitého do oceánů,
00:13:51 na dno oceánu, což je také jedna z možností.
00:13:54 Mě jako klimatolog a na tom zajímá začátek toho procesu, to znamená,
00:14:02 že ten oxid uhličitý nějakým způsobem z atmosféry vezmeme
00:14:06 a někam ho uložíme.
00:14:08 V každém případě co já o tom vím,
00:14:11 tak tyto technologie jsou ve svém počátku, zárodku, možná fungují,
00:14:21 ale ve velkém měřítku se to nepoužívá,
00:14:28 zejména kvůli extrémně vysokým nákladům.
00:14:33 Podrobnosti se o tomto kroku můžete dozvědět v rozhovoru Hyde park
00:14:39 civilizace, ale také v tomto dokumentu,
00:14:41 který je volně dostupný na internetu,
00:14:43 za který ručí Česká geologická služba,
00:14:46 kde jsou podrobnosti například o tom,
00:14:48 jak technicky by jednotlivé kroky probíhaly,
00:14:50 jaká jsou potenciální rizika, jaké jsou aktuální možnosti.
00:14:54 Všechno je volně dostupné na webu,
00:14:55 stejně tak jako rozhovor se Zdeňkem Venerou. CO2 je jeden
00:15:00 ze skleníkových plynů.
00:15:02 Co další?
00:15:03 Jaký vliv má metan?
00:15:05 Všechny skleníkové plyny, je jich několik, mají tentýž vliv,
00:15:09 to znamená, že zadržují v atmosféře tepelné vyzařování,
00:15:16 které vychází z povrchu země.
00:15:19 Potom ho následně vrací zpátky.
00:15:23 Já bych tady ještě s dovolením řekl jednu věc, skleníkový jev,
00:15:27 který se takto projevuje, je velmi pozitivní věc.
00:15:33 Skleníkový jev není něco, co zapříčinili lidé,
00:15:38 ten je tady odjakživa,
00:15:40 odjakživa tady byly skleníkové plyny v atmosféře.
00:15:43 Jen díky němu je naše planeta obyvatelná,
00:15:46 protože bez skleníkových plynů v atmosféře by teplota povrchu Země
00:15:50 nebyla těch + 15 °C, jako je teď, ale nějakých - 18 °C.
00:15:58 Teď jaké další skleníkové plyny?
00:16:00 Když vezmeme metan, jakou roli hraje v tom, co prožíváme?
00:16:08 Metan se rozkládá rychleji, na druhou stranu stejné množství,
00:16:12 teď to velmi zjednoduším, těchto dvou plynů, má jiný vliv na tu,
00:16:15 jak se potom vyvíjí.
00:16:19 Ano.
00:16:20 Všechny skleníkové plyny mají stejný vliv na klima v tom smyslu,
00:16:24 že přispívají ke skleníkovému efektu.
00:16:27 Ale liší se jednak tím jak dlouho v atmosféře vydrží,
00:16:32 metan je příkladem plynu, který v atmosféře žije kratší dobu,
00:16:36 něco přes 10 let.
00:16:39 Druhá věc potom je, jak účinné ty plyny jsou,
00:16:45 jak účinné skleníkové plyny to jsou.
00:16:49 Jejich stejné množství, každý z těch plynů má jiný vliv.
00:16:55 Vliv metanu, stejné množství metanu,
00:16:57 je daleko větší než oxidu uhličitého,
00:16:59 ale v atmosféře je ho podstatně méně.
00:17:03 Mohl by se do něj dostávat.
00:17:07 V Arktidě jsou velké zásoby metanu.
00:17:10 To je příklad jedné z těch zpětných vazeb,
00:17:13 které jsem tady nakousl před chvílí.
00:17:16 Je to tak.
00:17:18 V důsledku oteplování taje permafrost, který obsahuje metan.
00:17:28 Velká část emisí vzniká v důsledku lidské činnosti,
00:17:32 nejčastěji kvůli zemědělství, zejména chov dobytka,
00:17:36 anebo při těžbě fosilních paliv.
00:17:39 Další zdroje metanu potom jsou odpadové hospodářství
00:17:43 a pěstování rýže.
00:17:46 Co oxid dusný?
00:17:49 Ten je z mého pohledu takový spíše doplňkový plyn.
00:17:53 Jeho celkový vliv co já vím je poměrně malý, menší.
00:18:00 Ten je spojen se zemědělskou produkcí.
00:18:03 V souvislosti s tím, jak v půdě chemicky reagují dusíkatá hnojiva.
00:18:12 Určitě jsou nějaké další zdroje,
00:18:13 ale ten sám o sobě není zvlášť zajímavý.
00:18:17 Co vodní pára, která přímo na změny klimatu reaguje?
00:18:21 Ukazuje to provázanost celého mechanismu.
00:18:24 Vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn v tom smyslu,
00:18:30 že největší část toho současného skleníkového efektu je způsobená
00:18:36 vodní parou.
00:18:38 Na druhou stranu vodní pára je jediný z těch skleníkových
00:18:41 plynů, jehož koncentrace člověk přímo neovlivňuje.
00:18:46 Je to proto,
00:18:47 že když člověk vypouští do vzduchu spoustu vodní páry,
00:18:54 tak množství vodní páry v atmosféře je omezeno fyzikálně.
00:19:00 Když nastrkám do atmosféry více vodní páry než se do ní vejde,
00:19:06 tak vodní pára začne kondenzovat a vytvoří se kapičky,
00:19:10 vytvoří se buď oblak nebo mlha nebo něco takového.
00:19:15 V srpnu 1994 jste tehdy řekl, všeobecně odborníci souhlasí s tím,
00:19:21 že zvýšení CO2 v ovzduší by ovlivnilo teploty v zimě
00:19:24 než teploty v létě.
00:19:26 Projevilo by se ve zvýšení minimálních teplot,
00:19:28 nikoliv maximálních.
00:19:30 O kolik dále jsme v poznání vlivů jednotlivých plynů
00:19:34 o čtvrtstoletí později?
00:19:35 Já jsem hlavně překvapen, už jsem zapomněl,
00:19:39 že jsem hovořil s Rudým právem.
00:19:41 V roce 94.
00:19:42 To je dávno.
00:19:44 To jste mě zaskočil touto informací.
00:19:48 Jde mi primárně o posunu znalostí o tom, co to všechno způsobuje?
00:19:52 O kolik jsme za posledního čtvrt století v klimatologii se posunuli
00:19:55 z hlediska vlivu skleníkových plynů na klima naší planety?
00:20:03 Jsme podstatně dále.
00:20:06 Například v tom, jak dobře umíme klima modelovat.
00:20:15 Pro modelování klimatu se používají globální klimatické modely,
00:20:19 což nejsou žádné kouzelné krabičky, jsou to dlouhé počítačové programy,
00:20:25 které představují nějaké řešení soustavy diferenciálních rovnic.
00:20:33 Vtip je v tom, že klimatický systém je tak složitý,
00:20:37 že globální klimatické modely jsou programy tak dlouhé a složité,
00:20:42 že zaplní jakkoliv výkonný superpočítač,
00:20:49 alespoň se to o nich říká.
00:20:52 To jak jsme schopni klima modelovat, jak dobře a přesně,
00:20:57 je samozřejmě do určité míry dáno našimi znalostmi o klimatu,
00:21:01 ale v první řadě je to dáno schopnostmi výpočetní techniky,
00:21:07 kterou máme k dispozici.
00:21:09 Abych se dostal k odpovědi, já mám takové obrázky,
00:21:15 které ukazuji studentům, kde je vidět, jaké procesy,
00:21:20 jednotlivé generace, za těch posledních 30 let,
00:21:24 byly schopny postihnout.
00:21:27 Zatímco začátkem 90. let odraz znalostí se objevilo
00:21:33 v tom rozhovoru, co jste citoval, na který jsem dávno zapomněl,
00:21:37 je ten obrázek, co klimatické modely umí velmi primitivní,
00:21:42 tam není ani moře, ani oceány, je tam pouze sluníčko,
00:21:46 snad tam ani není mrak.
00:21:54 Ta poslední generace z poloviny minulého desetiletí,
00:21:57 tam už těch věcí je spousta, chemie, oceán,
00:22:02 interakce mezi různými částmi klimatického systému.
00:22:06 Pojďme na oceán.
00:22:07 Pojďme se podívat na to,
00:22:09 jak oceány výrazně ovlivňuje situaci na pevnině.
00:22:14 Podívejme se na tzv. velký oceánský dopravní pás.
00:22:19 Není to primární obor vašeho zájmu, není to oblast vašeho zájmu,
00:22:23 ale proto, abychom měli představu, proveďte nás tím pásem.
00:22:26 Jak putuje voda po naší planetě?
00:22:29 Máte pravdu, že na toto nejsem odborník, ale tento obrázek znám,
00:22:33 mám ho ve své přednášce.
00:22:36 To hlavní, to důležité je tady v Atlantiku.
00:22:43 Do Atlantiku vtéká voda, z tohoto jižního oceánu,
00:22:47 je to znázorněno červeně.
00:22:56 Tady se ohřívá, ta část toho dopravníku, tam je golfský proud,
00:23:04 který má vliv na klima v Evropě.
00:23:10 Tady v oblasti severního Atlantiku se voda zanořuje dolů, do hloubky,
00:23:20 protože se nemůže dole hromadit, je to prostě tekutina,
00:23:24 tak je tlačena pryč a spodem vytéká ven.
00:23:28 Proč tady?
00:23:30 Proč se tady zanořuje?
00:23:33 Je to proto, že roste hustota vody.
00:23:38 Platí, že voda je těžší, má větší hustotu, čím je chladnější,
00:23:46 a čím obsahuje více soli, čím má větší slanost.
00:23:51 Tady se voda vychlazuje, tím se zvyšuje její hustota,
00:23:55 současně se vypařuje vodní pára z povrchu,
00:24:01 a tedy voda se stává slanější.
00:24:04 Tím pádem tam zahne dolů a tady vyteče ven.
00:24:12 Golfský proud je pro Evropu strašně důležitý, protože v zimě,
00:24:20 zejména v zimě, ohřívá výrazně klima,
00:24:24 zvyšuje teplotu ve většině Evropy.
00:24:27 Podívejme se na golfský proud jako takový,
00:24:30 abychom měli lepší přehled o tom kde a jak se pohybuje.
00:24:33 Tady to vidíme přesněji.
00:24:35 Tady je přesně ta část, o které jste hovořil,
00:24:37 tady se bavíme o tom stáčení té chladné vody směrem na jih.
00:24:44 V tuto chvíli my víme, podle těch posledních studií,
00:24:46 že golfský proud zpomaluje.
00:24:48 Čím je to dáno, že zpomaluje?
00:24:50 Proč se to děje?
00:24:53 Golfský proud zpomaluje proto, že některé z těch procesů,
00:24:59 o kterých jsem mluvil, se zpomalují, přestávají fungovat.
00:25:03 Přispívá to k tomu, například to, že v severní Evropě,
00:25:10 v oblasti severního Atlantiku roste množství srážek, prostě více prší.
00:25:20 Když více prší, tak z nebe padá sladká voda pochopitelně.
00:25:24 Tím pádem tolik nemůže růstu hustota té vody,
00:25:28 protože tam teče sladká voda, která je lehčí.
00:25:33 Proto se zpomaluje zanořování, ke kterému tam dochází.
00:25:38 Ten celý systém se zpomaluje.
00:25:41 Nahoře vzniká určitá poklice a dole je potřeba větší tlak,
00:25:45 aby se voda protlačila směrem na sever?
00:25:49 Víceméně se to dá říci tímto způsobem.
00:25:53 Hrozí potom, když se nebude moci protlačit,
00:25:55 že se dříve stočí a golfský proud nepošle teplou vodu tak daleko
00:25:59 na sever?
00:26:02 V zásadě to tak nějak je.
00:26:05 Co já vím, tak se uvažuje o možnosti,
00:26:10 kde golfský proud a celý ten dopravník v Atlantiku
00:26:14 by se mohl zastavit.
00:26:16 Jaké by to mělo důsledky?
00:26:20 Mělo by to důsledky pochopitelně na klima Evropy paradoxní.
00:26:26 Globální oteplování by v Evropě vyvolalo regionální ochlazení.
00:26:32 Protože uvědomme si,
00:26:35 že Evropa díky golfskému proudu je na dané zeměpisné šířce
00:26:40 nejteplejším místem na severní polokouli.
00:26:44 Toto by se odbouralo, tudíž bychom u nás měly teplotu,
00:26:49 jako je typická někde na Sibiři nebo na východním pobřeží Kanady.
00:26:59 V minulosti jsme viděli při kratších dobách ledových,
00:27:02 že pevninské ledovce vznikaly v okamžiku,
00:27:06 kdy se tam golfský proud nedostával.
00:27:08 Něco podobného by se mohlo dít?
00:27:11 O tomto nechci spekulovat.
00:27:13 Já jsem chtěl říci spíše jinou věc o tom zastavení golfského
00:27:18 proudu, celého toho mechanismu, a sice že všechno naznačuje tomu,
00:27:24 že ta změna, to zastavení, by bylo nevratné.
00:27:29 Nedokázali bychom to znovu rozjet?
00:27:31 Abychom nastartovali celý proces toho dopravníků,
00:27:37 tak by nestačilo vrátit klima do toho původního stavu,
00:27:41 ve kterém bylo na začátku naší poslední doby meziledové,
00:27:48 ale bylo by potřeba to vrátit více zpátky,
00:27:51 to znamená zemi více vychladit.
00:27:57 Asi tak.
00:27:58 Já si pamatuji,
00:27:59 že před nějakými 15 nebo 20 lety byla odborná literatura docela plná
00:28:05 úvah, jestli k tomu zastavení dojde, nedojde,
00:28:09 za jakých podmínek může dojít.
00:28:12 V tuto chvíli to vypadá tak,
00:28:14 že ani za těch nejméně příznivých možností budoucího vývoje,
00:28:23 to znamená budeme pouštět oxid uhličitý do atmosféře jako šílení
00:28:29 dále, ani za těchto okolností k zastavení nedojde,
00:28:35 ani se k němu do konce století nepřiblížíme.
00:28:39 Ale to zpomalení je tady na pořadu dne.
00:28:47 Vy jste také zmínil vliv barvy, čím tmavší povrch,
00:28:52 tím větší množství absorbovaného tepla.
00:28:59 Co další věci, u kterých je třeba otazník,
00:29:01 jako je třeba sluneční aktivita?
00:29:06 Jaký má vliv na změnu klimatu u nás?
00:29:10 Slunce je jediným zdrojem energie pro zemi,
00:29:16 pro klimatický systém Země, pro atmosféru, pro všechno,
00:29:20 takže čím více sluníčko svítí, tím více energie země dostává.
00:29:26 To je jednoduché.
00:29:27 Přestože to tak nevypadá, sluníčko nesvítí pořád stejně.
00:29:32 Intenzita jeho záření se mění v čase,
00:29:36 v mnoha různých časových měřítkách.
00:29:39 Souvisí to s rotací slunce okolo jeho osy, s dalšími věcmi.
00:29:47 Velmi dlouhodobě se intenzita slunečního záření mění,
00:29:53 myslím měřítku geologickém, desítky milionů let.
00:29:58 Co jedenáctileté sluneční cykly?
00:30:00 Mezitím je jedenáctiletý sluneční cyklus,
00:30:04 celkem pravidelně se na slunci zvyšuje a zmenšuje množství
00:30:10 slunečních skvrn.
00:30:12 Paradoxně čím více slunečních skvrn na slunci je,
00:30:16 tím více slunce svítí.
00:30:21 Do jaké míry toto ovlivňuje ve srovnání s těmi dalšími vlivy,
00:30:24 které jsme jmenovali, změny klimatu na planetě?
00:30:30 Ty změny toho,
00:30:34 jak slunce svítí v rámci jedenáctiletého slunečního cyklu,
00:30:38 jsou malé.
00:30:40 Je to přibližně o jednu desetinu %, toho zářivého výkonu Slunce.
00:30:47 To je velmi málo.
00:30:52 Atmosféra Země je velmi energeticky bohatý systém,
00:30:56 toto představuje pouze takové malé šťouchnutí, ale s přispěním vazeb,
00:31:05 ten vliv jedenáctiletého cyklu na cirkulaci atmosféry,
00:31:12 tím pádem na počasí a klima, je detekovatelný.
00:31:16 Ovšem ve srovnáni s tím, o čem jsme se tady bavili předtím,
00:31:20 to znamená globální změna klimatu a vliv skleníkových plynů,
00:31:25 tento vliv je velmi malý.
00:31:28 Navíc ta změna intenzity slunečního záření je periodická.
00:31:40 Změnami slunečního záření tu změnu teploty,
00:31:43 kterou jste tady ukazoval na začátku, vysvětlit nemůžeme.
00:31:48 Další bod, který se často objevuje, jakožto vliv, planetární pohyby.
00:31:57 Milankovič vymyslel tuto teorii, která není všeobecně přijímána.
00:32:06 Když byl v Uherském zajetí v Budapešti,
00:32:10 protože to vysvětluji studentům,
00:32:13 on coby Srb měl svoji milenku v Chorvatsku,
00:32:18 které bylo součástí Uherska.
00:32:21 Protože tam za ní během první světové války šel,
00:32:25 tak ho chytli na hranicích a protože si mysleli,
00:32:28 že je špion z druhé strany, tak ho zavřeli.
00:32:32 Asi mělo vězení docela dobré v Budapešti.
00:32:35 Tak tam vymyslel tuto teorii.
00:32:37 Jinak to byl pojistný matematik.
00:32:40 Čekal jsem spíše odpověď, jak dlouhé tyto cykly jsou.
00:32:44 Jistě, já to říkám studentům, abych to trošku zpestřil.
00:32:48 Samotná problematika tak atraktivní není.
00:32:52 Ty cykly jsou velmi dlouhé.
00:32:55 Vychází z vlivu pohybu slunce, těžiště sluneční soustavy,
00:33:02 a pohyb planet na oběžnou dráhu Země.
00:33:08 Jsou to jednak změna excentricity oběžné dráhy Země,
00:33:17 jak moc ta elipsa, po které Země obíhá kolem Slunce, je eliptická.
00:33:23 A potom změna úhlu, který zemská osa svírá s tou rovinou,
00:33:29 v níž obíhají planety kolem Slunce.
00:33:32 Toto všechno jsou procesy,
00:33:33 které mají periodicitu řádově desítky 1000 let.
00:33:38 Čili dají se tím vysvětlit změny klimatu nebo klima v tomto časovém
00:33:47 měřítku, spíše geologickém, souvisí to se střídáním dob ledových,
00:33:53 meziledových,
00:33:54 s tím grafem teploty za posledních 150 let to opravdu nesouvisí.
00:34:03 Jak tedy do budoucna, pokud máme tyto základní informace,
00:34:07 co a kde má jaký vliv.
00:34:13 Vy jste řekl, čím více poroste teplota, tím bude horší efekt,
00:34:16 ale žádná prahová hodnota, po které přijde pohroma, neexistuje.
00:34:20 Proč?
00:34:25 Ta otázka by měla znít opačně,
00:34:27 proč by nějaká Prahova teplota mohla být tou kritickou?
00:34:33 Tedy odpověď zní, že není taková teplota?
00:34:36 Není důvod, aby byla?
00:34:40 Víceméně ano.
00:34:42 Protože změna klimatu sama o sobě, když neuvažuji o ničem jiném,
00:34:49 je zcela neutrální věc.
00:34:51 Nikomu nevadí.
00:34:53 Sama o sobě nevadí.
00:34:54 Co vadí nebo třeba prospívá, jsou její důsledky.
00:34:59 Ty důsledky na různé oblasti, jak třeba lidské činnosti,
00:35:06 lidských aktivit, tak na ekosystémy,
00:35:12 prostě úplně na všechno, jsou různé.
00:35:17 Pro nějaký ekosystém, pro nějaká zvířátka a kytičky,
00:35:22 může být kritická nějaká jedna hodnota.
00:35:27 Pro jiný ekosystém tu může být jiná hodnota.
00:35:30 Pro lidskou činnost, třeba úmrtnost lidí, pěstování nějakých plodin,
00:35:40 to může být něco jiného.
00:35:42 Žádná jedna univerzální hodnota neexistuje.
00:35:45 Že pařížská dohoda hovoří o jeden a půl nebo dvou stupních,
00:35:51 to je proto, že jsou to taková jednoduchá čísla.
00:35:53 Samozřejmě platí to, že čím více globální změna klimatu postupuje,
00:36:01 čím větší je ta změna teploty,
00:36:05 tím méně pozitivních a více negativních důsledků s sebou nese.
00:36:11 Potom jde o to, co ještě zvládneme a co už nezvládneme.
00:36:17 Tak.
00:36:18 Ta hranice není nijak ostrá.
00:36:20 Vy říkáte,
00:36:21 pojďme se na tuto situaci připravit a pojďme reagovat.
00:36:25 To jsou dvě možnosti, adaptace nebo mitigace, zkusit ovlivnit,
00:36:30 co přichází.
00:36:31 Jak se adaptovat?
00:36:35 Jak se přizpůsobit té změně, která už existuje?
00:36:40 To samozřejmě závisí případ od případu.
00:36:46 Už projevy změny klimatu v různých oblastech jsou různé.
00:36:51 Když se podívám třeba na srážky, jak bude kde pršet, jsou oblasti,
00:36:55 kdy srážek bude přibývat, jsou oblasti, kde srážek bude ubývat.
00:37:01 Samozřejmě úplně jiná adaptační opatření jsou v oblastech,
00:37:07 kterým hrozí suchu.
00:37:09 A jiná jsou v oblastech,
00:37:10 kterým hrozí nějaké bleskové povodně nebo takové věci.
00:37:16 Mitigační opatření, dají se udělat?
00:37:20 Tedy opatření, která by pomohla globálně?
00:37:27 To jsou opatření, která směřují proti samotné změně.
00:37:33 Mají za cíl nějakým způsobem zbrzdit a zastavit
00:37:38 klimatickou změnu.
00:37:40 Samozřejmě se dají provádět v globální úrovni.
00:37:48 V zásadě hovoříme nebo máme k dispozici tři různé typy,
00:37:54 druhy těch opatření.
00:37:57 První opatření je asi to, o kterém se nejvíce mluví,
00:38:01 je to opatření jehož směrem se lidstvu začínal ubírat,
00:38:09 omezení emisí skleníkových plynů,
00:38:12 to znamená budeme toho vypouštět méně.
00:38:15 To s sebou nese samozřejmě negativní okolnost,
00:38:20 že účinnost toho opatření je odložená o několik desetiletí.
00:38:28 Druhá možnost, když už oxid uhličitý máme v atmosféře,
00:38:34 tak ho z atmosféry nějakým způsobem vycucáme.
00:38:39 A někam ho uložíme.
00:38:40 To je v zásadě to,
00:38:42 o čem hovořil ředitel České geologické služby v tom šotu.
00:38:49 Potom máme ještě třetí možnost.
00:38:51 Je to možnost, o které se moc nemluví, z různých důvodů.
00:38:57 Ale vůbec se nezabývá skleníkovými plyny v atmosféře,
00:39:02 směřuje na mírné oslabení,
00:39:07 nebo jejím cílem je mírné oslabení slunečního záření,
00:39:12 které dopadá na zemský povrch nebo je tím zemským povrchem pohlceno.
00:39:16 To znamená, že se snaží více toho slunečního záření odrazit.
00:39:23 Například změnou odrazivosti zemského povrchu.
00:39:27 Zakrývání ledovců?
00:39:28 Například.
00:39:32 Snaha natáhnout nějaké bílé plachty na poušti, natřít střechy na bílo,
00:39:40 případně uvažuje se o tom napěnit mořskou vodu.
00:39:48 Protože ty bublinky jsou bílé,
00:39:50 mají pochopitelně větší odrazivost než hluboký tmavý oceán.
00:39:55 Nebo další možnost je nějakým způsobem, nelze zabránit,
00:40:01 ale zbrzdit sluneční záření, omezit jeho množství, které dopadá na zem.
00:40:07 Udělat nějaký filtr?
00:40:12 Já uvádím občas ve svých přednáškách takový žert,
00:40:16 je to spíše takový utopický příklad,
00:40:19 že náš problém by vyřešila rozptylná čočka,
00:40:28 která by byla umístěna na vhodné místo mezi Slunce a Zemi.
00:40:33 Měla by průměr nějakých pár 1000 km.
00:40:36 Dokázali bychom dopočítat důsledky toho, co by to všechno znamenalo?
00:40:41 Tato opatření, o kterých jsem mluvil, ta mitigační opatření,
00:40:46 zejména ta, která směřují na sluneční záření,
00:40:52 mají potenciálně negativní důsledky, o kterých se ví.
00:40:59 Ty negativní důsledky mohou být různého druhu,
00:41:02 v závislosti na tom opatření.
00:41:04 Je jasné,
00:41:05 že když jedním z možných opatření je vypouštění nějakých chemických
00:41:11 látek do stratosféry s cílem zvýšit odrazivost nebo snížit průchod
00:41:19 slunečního záření na zemský povrch, je jasné,
00:41:23 že když dodám cizí chemické látky, tak dost riskuji,
00:41:28 protože nikdy nevím,
00:41:29 co v tom složitém prostředí by to udělalo.
00:41:33 S čím to bude chemicky reagovat.
00:41:35 Nedávná historie s tím, že se zjistilo,
00:41:40 jak freony likvidují ozonovou vrstvu, je nám varováním.
00:41:49 Vy říkáte, dejte balík peněz, investujte do výzkumu.
00:41:52 Do jakého výzkumu?
00:41:59 To je dobrá otázka.
00:42:02 Já jsem samozřejmě klimatolog, to já nevím do jakého výzkumu,
00:42:06 ale mělo by se to podle mě investovat do výzkumu,
00:42:09 jehož cílem jsou mitigační opatření,
00:42:24 prozkoumat jejich negativní vliv a najít taková,
00:42:30 která budou přijatelná.
00:42:34 A současně si tím uvolnit ruce při snižování emisí
00:42:41 skleníkových plynů.
00:42:43 Abychom nemuseli dělat tak razantní opatření,
00:42:48 tak razantní omezování produkce,
00:42:51 která už mohou mít negativní ekonomické a potažmo společenské
00:43:00 a geopolitické důsledky.
00:43:02 To znamená krátkodobá řešení, abychom získali čas na dlouhodobá?
00:43:10 Koupit si čas, už jen proto, že to opatření,
00:43:16 kdy omezujeme emise skleníkových plynů,
00:43:19 začne fungovat za desítky let.
00:43:24 Vlastně překlenout opatřením jiným, které funguje okamžitě.
00:43:32 Jak vidíte, svět je bezesporu propojený.
00:43:34 Je propojený možná ještě více, než si v tuto chvíli představujete.
00:43:38 Velmi důležitou roli totiž hrají dálkové vazby.
00:43:45 Výpadky elektřiny, popraskané vodovody,
00:43:48 paralyzovaná milionová města a lidé,
00:43:50 kteří několik dní topili vším, čím mohli.
00:43:53 Když v Texasu přišli historické mrazy a sníh,
00:43:56 na vině byl meteorologický jev obecně známý jako
00:43:59 polární vortex.
00:44:04 Ovlivňuje proudění v nižších vrstvách atmosféry,
00:44:07 ovlivňuje tryskové proudění, tedy silný vítr.
00:44:15 Dochází k pádu studeného vzduchu z těch severních polárních oblastí
00:44:19 daleko na jih, což způsobuje právě intenzivní vlny mrazů,
00:44:24 v zimním období.
00:44:25 Drsný únor v Texasu byl jedním z bodů projevu metrologických jevů
00:44:29 zvaných dálkové vazby, tedy jevů,
00:44:33 při kterých podle daných pravidel ovlivňuje počasí v jedné části
00:44:36 světa počasí jinde, často 1000 i desítky 1000 km daleko.
00:44:41 To co se děje v jižním Tichomoří může ovlivňovat dění v Severní
00:44:45 Americe, nebo třeba v Evropě nebo Asii.
00:44:50 U těch dálkových vazeb to není omezeno na část zeměkoule.
00:44:57 I proto má někdy počasí v Severní Americe vliv na počasí v Evropě,
00:45:01 prostřednictvím severoatlantické oscilace.
00:45:04 Ta má kladnou a zápornou fázi s rozdílnými dopady na podmínky
00:45:07 v různých částech Evropy.
00:45:11 Obecně platí,
00:45:12 že výraznější projevy té severoatlantické oscilace
00:45:15 se projevují v zimě, v zimním období, než v létě.
00:45:19 Nejznámější a nejvýznamnější dálkovou vazbou je jev,
00:45:24 který je součástí jižní oscilace,
00:45:28 s celou řadou metrologických projevů nejen v Pacifiku.
00:45:34 U dálkových vazeb vědci předpokládají,
00:45:36 že na to má vliv změna klimatu.
00:45:38 Zatím nemají dost dat, aby je mohli pozorovat.
00:45:49 Zaměříme se na takovou vazbu pojmenovanou
00:45:52 severoatlantická oscilace.
00:45:54 Klíčovou roli hrají Island a Azori.
00:46:00 Co se tam děje?
00:46:04 Islandská tlaková níže a azorská tlaková níže nemění svůj
00:46:10 i intenzitu na sobě nezávisle, jinak řečeno,
00:46:14 když je islandská tlaková níže velmi hluboká,
00:46:20 je tam velmi nízký tlak,
00:46:21 tak současně azorská tlaková níže bývá mohutná, je tam vysoký tlak.
00:46:28 Velký rozdíl tlaků napříč severním Atlantikem znamená,
00:46:32 že mezi těmito útvary směrem do Evropy z Atlantiku je silnější
00:46:40 vítr, to proudění je silnější,
00:46:43 tudíž do Evropy se dostává daleko více v zimě vlhký a relativně teplý
00:46:50 vzduch z Atlantiku.
00:46:54 Více potom u nás prší.
00:46:55 Případně sněží, když je zima ve vyšších polohách.
00:46:59 A zima je potom teplejší.
00:47:02 Naopak když oba tlakové útvary nad Islandem a Azorami jsou
00:47:09 chudinky, slaboučké, tak to západní proudění je také slabé.
00:47:15 Potom se vliv Atlantiku v Evropě projevuje v zimě velmi málo,
00:47:22 otevírají se vrata pro východní proudění,
00:47:27 aby se sibiřská tlaková výše k nám od východu rozšířila,
00:47:33 protože i v klimatologii platí, že mráz přichází z Kremlu.
00:47:40 Do jaké míry mají potom tyto samotné dálkové vazby vliv
00:47:43 na celkový vývoj klimatu u nás na planetě?
00:47:46 Jak velký vliv jim máme přisuzovat?
00:47:51 Asi je dobré říci,
00:47:52 že severoatlantická oscilace je jednou z několika takových
00:47:58 dálkových vazeb.
00:48:00 Které fungují na severní polokouli.
00:48:05 Ty fungují v různých místech severní polokoule.
00:48:09 Oni dohromady, je jich asi devět nebo 10, dohromady velmi dobře,
00:48:15 když se sečtou,
00:48:17 velmi dobře aproximují ten skutečný stav atmosféry,
00:48:24 atmosférické cirkulace, proudění v atmosféře v daný časový okamžik.
00:48:29 Říkáte severní polokoule, bere se od 20. stupně severní šířky?
00:48:36 Tím myslím ty mimo tropické oblasti,
00:48:38 to znamená oblasti zjednodušeně řečeno na sever od obratníku.
00:48:42 Proč jsou tropy vyčleněné?
00:48:44 Čím to?
00:48:45 Jsou velmi specifické, hlavním důvodem je to,
00:48:49 že v tropech nefunguje na proudění Koreisova síla,
00:48:54 která je zdrojem cyklonální činnosti, je to mechanismus,
00:49:02 díky kterému se vytváří cyklony.
00:49:05 V tropech je to jinak.
00:49:07 Tam fyzika je úplně jiná.
00:49:09 Tlaková níže a tlaková výše.
00:49:12 Ano, jistě, v tropech ty procesy jsou úplně jiné,
00:49:16 tropy jsou od těch mimo tropických oblastí svým fungováním
00:49:21 dost oddělené.
00:49:24 Proč je dobré být klimatologem?
00:49:28 To je dobrá otázka.
00:49:29 Je rok 2021, klima je bezesporu velké téma,
00:49:33 bude do dalších desetiletí.
00:49:34 Proč je dobré být klimatologem?
00:49:39 Třeba proto, že klimatologie je zajímavá věda.
00:49:43 V čem?
00:49:44 Je v ní spousta věcí, které nejsou dostatečně probádané.
00:49:51 Je dobré i to, jak se zdá,
00:49:53 klimatologie má co říci našemu praktickému životu,
00:49:59 jakým způsobem se dnes do našeho života promítá.
00:50:04 Člověk třeba může mít takový pocit, že je nějak užitečný.
00:50:09 Vy působíte v časopise o klimatologii.
00:50:13 Jak se pracuje v tuto chvíli,
00:50:14 když vědci mezi sebou pracují na klimatologických tématech?
00:50:20 Toto je další téma, úplně něco jiného.
00:50:29 O tom bychom se také mohli dlouho bavit.
00:50:31 Co je ten největší problém, na který narážíte?
00:50:35 Problém, na který narážím je ten, že na vědce je velký tlak,
00:50:43 aby publikovali.
00:50:45 Tudíž publikují i ti, kteří nemají co říci.
00:50:49 A publikují i ti, jejichž výsledky jsou slabé, nicotné,
00:50:53 a v podstatě jen zahlcují ten systém,
00:50:56 protože každý odborný článek, který přijde do odborného časopisu,
00:51:01 se musí nechat posoudit minimálně dvěma nezávislými posuzovateli,
00:51:07 to jsou zase ti vědci.
00:51:09 Čím více lidí píše nicotné články, které k ničemu nejsou,
00:51:16 tím více těch vědců, kteří píší posudky zaměstná,
00:51:21 oni potom sami nemají dost času na vlastní práci.
00:51:26 Snad se toho to nejen v klimatologii dokážete zbavit.
00:51:29 Pane docente, děkuji, že jste byl hostem Hyde Parku civilizace.
00:51:32 Na shledanou.
00:51:33 Bylo mi potěšením.
00:51:34 Na shledanou.
00:51:38 Díky vám, že jste sledovali Hyde park civilizaci a doufám,
00:51:41 že nejen dnes, ale také v minulých týdnech a doufám,
00:51:43 že budete i v týdnech následujících.
00:51:47 Na webu se můžete podívat do archivu,
00:51:49 další nové díly pro vás nachystáme zase v září.
00:51:52 Díky moc, že jste s námi.
00:51:54 Na shledanou.
00:51:55 Živé titulky ve spolupráci se ZČU Inovace podpořená TA ČR Mluvčí: Václav Jindřich
Věda a současná civilizace. Interaktivní pořad – prostor pro vaše otázky a komentáře
Hyde Park Civilizace o klimatické změně: Mělo by se víc investovat do výzkumu a neexistuje konkrétní hodnota oteplení, za kterou už přijde pohroma. Říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, klimatolog Radan Huth. Co ovlivňuje změnu klimatu? Dívejte se v sobotu od 20:05 na ČT24.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 1
