Medaile putovali na slovenskému exterimentálnímu fyzikovi elementárních čístic, doc. Brunckovi a dále na katedru fyzikální chemie Mnichovské univerzity. Byli ocenění i vědci z oborů geofyzika, filosofie nebo literární věda.
Fyzikální ústav se tak zařadil do prestižní skupiny evropských institucí majících právo tuto certifikaci používat, které uděluje Evropská komise.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) významně uspěli ve všech vypsaných kategoriích, včetně nového programu EXPRO na podporu excelence v základním výzkumu
Cena Neuron putuje již poněkolikáté do Fyzikálního ústavu AV ČR. Za významný vědecký objev ve fyzice za rok 2018 byla udělena Tomáši Jungwirthovi, vedoucímu Oddělení spintroniky a nanoelektroniky. Oceněn byl za nový objev zápisu informace pomocí spinu částic v antiferomagnetických materiálech.
Přispěl k objasnění mechanismu supravodivosti v diamantu s příměsí bóru. Otevřel také problém relativistické transformace teploty, která hraje rozhodující roli v relativistické fyzice tepelných jevů a v kosmologii.
Prémie Lumina quaeruntur se snaží zaplnit mezeru mezi juniorskými granty a programy pro etablované vědce na druhé straně. Akademie věd představila na slavnostním ceremoniálu program i jeho prvních šest laureátů. Mezi oceněnými je i RNDr. Hana Lísalová, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Pavla Štenclová, Ph.D., z oddělení Optických materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR získala ocenění „Austin Barnes´prize“ za nejlepší poster. Výsledky byly dosaženy v průběhu vědecké stáže absolvované na Univerzitě v Ulmu.
Již před více než deseti lety Dr. Chalupský rozeznal a využil potenciál technik ablačních otisků (imprintů) k tomuto účelu. Tyto metody se mu podařilo rozvinout tak, že daleko přesáhl počáteční cíl přesného a spolehlivého stanovení plochy svazku ve fokusu.
O Nobelovu cenu se podělí tři vědci. Jedním z nich je i otec myšlenky vzniku výzkumného centra ELI a lídrem přípravné fáze projektu, Gérard Mourou
