Previous Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii) ANNA GNOT V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...

Srdečně zveme na přednášku kolegy Aleše Merenuse, která v úterý 21. 9. 2021 zahájí podzimní cyklus Literárněvědného fóra. Přednášku si můžete poslechnout v horním sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR nebo na YouTube.

Anotace přednášky:

Hra Arnošta Dvořáka a Ladislava Klímy Matěj Poctivý (1922) vstoupila do české divadelní kultury s takovou razancí jako málokteré dramatické dílo v historii. Její uvedení znamenalo nástup autorů sdružených kolem levicové Socialistické scény na půdu Národního divadla, což vyvolalo řadu rozporuplných reakcí. Pohádková satira o morální prohnilosti soudobé společnosti a absurditě světa, nad nimiž je možné zvítězit pouze osvobozujícím smíchem, vystavila české společnosti nově se ustavujícího státu nemilosrdné zrcadlo. Spor o uvedení dramatu se nakonec ocitl i u soudu a celá tahanice kolem hry vyústila dokonce až v napsání nové verze díla, které se pod názvem Matějovo vidění (1923) bez většího úspěchu objevilo na repertoáru Národního divadla. Přednáška se pokusí rekonstruovat recepci obou verzí dramatu v dobovém tisku a na jejich základě charakterizovat stav dobové divadelní kultury začátku dvacátých let minulého století.

 

Podzimní cyklus Literárněvědného fóra nabídne od září 2021 až do ledna 2022 několik přednášek vztahujících se k problematice zasahování umění do veřejného prostoru v období tzv. první republiky. Umění lze totiž chápat nejen jako výsledek, ale i jako svébytného hybatele a ukazatele společenských procesů. Přednášky se na příkladech konkrétních děl, reprezentací a uměleckých událostí dotknou otázek spojených s reprezentačními strategiemi, politickým diskurzem, politizací umění či způsobem ovlivňování veřejného mínění a hodnotových postojů společnosti.

Témata přednášek vychází z interdisciplinárního výzkumného projektu Umění, gesto, argument (umění a veřejný prostor v meziválečném Československu), který je realizován v Oddělení 20. století a literatury současné.

přednášky podzimního cyklu Literárněvědného fóra

 

LVF Vidění Matěje Poctviého