Previous Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii) ANNA GNOT V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...

Právě vyšlo druhé letošní číslo časopisu Česká literatura, jež je věnováno tématu filmové adaptace. Kompletní obsah spolu s ukázkami z čísla jsou k nahlédnutí na www stránkách časopisu. Po dlouhých desetiletích stagnace, kdy se zájem o vztahy mezi knihou a kinematografií pohyboval na okraji humanitních věd, se studium adaptace proměnilo k nepoznání. Humanitní vědci se přestali zajímat o adaptaci jako o hotový artefakt, předmět, který generuje „uzavřené světy“, a začali jej vnímat jako proces, v němž jsou starší obsahy dekódovány a přetvářeny pro nové publikum a který poukazuje na hlubší zákonitosti fungování kultury jako celku. Tematické číslo České literatury usiluje o nastolení dialogu mezi českou literární vědou, již zde reprezentují stati Petra Bubeníčka, Petra Málka a Petra Mareše, a soudobými trendy v oblastech studia vztahu literatury a filmu, studia médií, kultury a komunikace. Ty v čísle zastupuje přední současný teoretik adaptace ‘Thomas Leitch, který napsal pro Českou literaturu původní článek „Adaptační studia dnes a zítra“, různá dilemata adaptačních studií pak dokresluje rozhovor s Kamillou Elliottovou, která je dnes jednou z nejoriginálnějších světových badatelek v této oblasti.