Previous Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii) ANNA GNOT V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...

Matouš Jaluška z Ústavu pro českou literaturu se zabývá především českým středověkým písemnictvím ve srovnávací perspektivě a staré texty otevírá širšímu publiku v překladech a přebásněních.

V disertační práci se zabýval kompozicí trubadúrských zpěvníků (monografie Dvorná hra a vysoká láska, 2018). Vyzkoušené postupy zúročil v prvním kompletním českém překladu jednoho z rukopisů galicijsky psaných Cantigas de Santa Maria (Sto písní o Marii, 2019). Spolupracuje s týmem ERC projektu Music and Late Medieval Court Cultures a s badateli z Čech, Velké Británie, Rakouska a USA buduje pracovní skupinu pro studium středoevropské literatury na pomezí posvátného a světského.
Dlouhodobě se snaží prezentovat výzkum čtenářsky přístupnou formou a ukázat, že starší literaturu má smysl číst i dnes. V tomto duchu vedl projekty, které vyústily do kolektivních monografií spojených s cykly pořadů na ČRo Vltava (Eseje o poezii a době Karla IV. a Hrdinové v básních, 2017; Nebe, peklo, poezie, 2019).

Slavnostní ceremoniál se uskutečnil včera v pražské Lannově vile a ceny laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.