Previous Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii) ANNA GNOT V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...

Na pozvání předních osobností intermediálních studií Miriam de Paivy Viery a Heidrun Führer přispěla Alice Jedličková studií o alternativních aplikacích intermediální metody v průzkumu kulturní tradice do tematického čísla Literatura, intermidialidade e ensino časopisu Letras & Letras.

 

Plný text článku „There and Back Again“: From Media Culture to Literature, from Literature to Media Culture (s. 31–55) ke stažení (anglicky)

 

Alice Jedličková ve studii rekapituluje zkušenosti z výuky kurzu Intermediální a adaptační studia, který vede spolu se Stanislavou Fedrovou na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Přitom nabízí různé perspektivy, jak lze zapojit intermediální studia do vysokoškolské výuky. Metafora cesty tam a zpátky odkazuje ke dvěma kulturním procesům i dvěma alternativním metodologiím, shrnutým v pojmech literature-oriented a literature-centered intermedial approach. Ilustrovány jsou „shakespearovskými variacemi“, tj. analýzami mediálních produktů z nejrůznějších domén (populární) kultury, například filmovou transmediací Sonetů, Čapkovým apokryfním převyprávěním Romea a Julie či projekcí tohoto dramatu do tvůrčího procesu / milostného příběhu a inscenace „divadla ve filmu“ v Zamilovaném Shakespearovi. Druhý, totiž genetický/diachronní přístup sleduje transformace pojetí Erbenovy Kytice v různých mediálních konfiguracích a společenských kontextech. Ukazuje, že průzkum transmediace vypovídá stejně vydatně o dobových podmínkách tvorby jako o uměleckých postupech.

Fakt, že intermediálního tematické číslo je lokalizováno na brazilské univerzitě, je v kontextu vývoje této disciplíny nepřekvapivý: právě brazilské univerzity se mohou chlubit vlastní, všestranně rozvinutou školou intermediálních studií. Velkou zásluhu na tom má jeden ze zakladatelů těchto studií, německý badatel Claus Clüver, který stál u zrodu jednoho z prvních intermediálních center v americké Indianě a později ve své činnosti pokračoval v Brazílii.

Jedno z prvních center tehdy ještě „interart studie“ založil v Indianě, USA, a poté svou činnost přenesl na místní univerzity Universidade de São Paulo, Pontifícia Universidade Católica de São Paulo a Universidade Federal de Minas Gerais. Není tak náhodou, že první mezinárodní setkání intermediálních studií v září 2021 uspořádá jiná vysoká škola v regionu, totiž Universidade de Santa Cruz do Sul.

Aktuální číslo Letras & Letras přináší také rozhovor s Heidrun Führer (Lund University), který blíže představuje intermediální studia v kontextu literární vědy a zamýšlí se nad podobou jejich výuky zejména na švédských univerzitách.

Vzhledem k tomu, že intermediálními výzkumy se zabývají zejména pracoviště v Rakousku a ve Švédsku, je na místě zmínit také vystoupení Alice Jedličkové na konferenci univerzitního sdružení EPICUR Travelling Through Slavic Worlds. Na panelu věnované metodologickým perspektivám slavistiky představila své podněty k tomu srovnávat, jakým způsobem se současná multimediální konvergentní kultura vyrovnává s tradičními národními látkami, ať už žijí v tradici lidové slovesnosti nebo jsou zpracovány ve vysoké literatuře.

Z prvotní sondy se zdá, že v české kultuře jsou tyto postupy často podřízeny komerčním zájmům (filmové pohádky „na motivy“), prosazení reprezentačního potenciálu média (komiksové verze Kytice) a oblíbených fanouškovských žánrů (horor, fantasy), sonda do kultury polské názorně ukazuje mnohem razantnější využití tradičních látek (pohádka o wawelském drakovi, literární legenda Pan Twardowski či slovanský mýtus) v projektu režiséra Tomka Bagińského Legendy polskie financovaného prodejním portálem.

Tato konference ukázala, že nasměrování slovanských studií do sféry multimediální a populární kultury už má své podhoubí, jak doložily i příspěvky Ariko Kato (Nagoya University of Foreign Studies) či Ostapa Sływynského (Ivan Franko National University of Lviv).