Previous Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii) ANNA GNOT V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

Badatelské zaměření

Sociologie literatury; knižní kultura; literární historiografie.

Studium a stáže

19921993 Universität Salzburg, obor Germanistika  filosofie; 19931997 Universität Wien, obor Germanistika  filosofie (Mag. phil.); 19982006 Universität Wien, externí postgraduální studium na katedře germanistiky (Dr. phil.; Die Ausdifferenzierung des Sozialsystems Literatur in Prag 17601820).

Zaměstnání

19972000 univerzitní lektor na Katedře německého jazyka ZCU; 20002001 Institut Terezínské iniciativy (civilní služba), 20012002 univerzitní lektor na Katedře jazyků ČZU; 20022003 Université Paris IV  Sorbonne Nouvelle a École des Chartes, lektor; 20062008 projekt Topografie knižní kultury Prahy v letech 17501850; od 2008 člen Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR; od července 2010 vedoucí Oddělení pro výzkum literární kultury tamtéž.

Akademické funkce

Zástupce ředitele ÚČL AV ČR pro mezinárodní spolupráci; člen řídícího výboru česko-francouzské vědecké spolupráce Platforma CEFRES (https://cefres.cz/en/cefres-platform); jednatel ČSVOS (České společnosti pro výzkum 18. století – www.18stoleti.cz) a předseda redakční rady jejího časopisu CORNOVA; člen vědecké rady Společnosti pro výzkum knižní kultury v Rakousku (Österreichische Gesellschaft für Buchforschung in Österreich – www.buchforschung.at); člen redakční rady časopisu Literární archiv; přidružený člen Zentrum für Buchwissenschaft (Mnichov). 

Výběrová bibliografie

Knihy:

  • C. Madl – M. Wögerbauer – P. Píša: Na cestě k “výborně zřízenému knihkupectví”. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2019.
  • C. Madl – P. Píša – M. Wögerbauer: Buchwesen in Böhmen 1749–1848. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2019.
  • P. Píša, – M. Wögerbauer – J. Lukáš: Svaté obrázky: pražská devoční grafika 18. a 19. století. Muzeum hlavního města Prahy, Praha 2017.
  • M. Wögerbauer – P. Píša – P. Šámal – P. Janáček a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014. Praha: Academia – ÚČL AV ČR, v. v. i., 2015, 2 sv [vedoucí autorského kolektivu].

Studie:

  • „Walther, Georg(e) Conrad, Verlagsbuchhändler, Buchdrucker", in: Historische Kommission bei der Bayrischen Akademie der Wissenschaften (ed.), Neue Deutsche Biographie, sv. 27, Berlin 2020, s. 375-377.
  • „Kalendáře, noviny, privilegia? Studie o páteři tiskařského podnikání v Čechách v 18. století". Acta Musei Nationalis Pragae – historia litterarium, 64 (2018), 3/4, 16–24.
  • „Nur schade, daß ich hier so ganz im Dunkeln lebe“. Systemtheoretische Beobachtungen zum Problem literarischer Peripherie anhand des Meißner-Göschen-Briefwechsels. In: Bremer, T. – Haug, C. – Meise, H., Verlegerische Geschäftskorrespondenz im 18. Jahrhundert. Das Kommunikationsfeld zwischen Autor, Herausgeber und Verleger in der deutschsprachigen Aufklärung. Wiesbaden, Harrassowitz 2018, 241-265.
  • Das Königreich Böhmen (1750–1848). In: Bachleitner, N., Die literarische Zensur in Österreich von 1751 bis 1848. Wien, Böhlau, 193-215 2017 [s P. Píšou].
  • "Aufklärung". In: Becher, P. – Höhne, S. – Krappmann, J. – Weinberg, M., Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder. Stuttgart, Metzler 2017, 121-125.
  • „Ein unaufhörlicher literairischer Kampf könnte die öffentliche Sicherheit stöhren und die gesellschaftliche Eintracht vermindern.“ Zwei Fallstudien zur Zensurpraxis zwischen antijüdischem Diskurs und literarischer Öffentlichkeit um 1800. In: Danielczyk, J. – Hall, M. – Hermann, C. – Vlasta, S., Zurück in die Zukunft - Digitale Medien, historische Buchforschung und andere komparatistische Abenteuer: Festschrift für Norbert Bachleitner zum 60. Geburtstag. Wiesbaden, Harrasowitz Verlag 2016, 37-54.
  • Litteratura multiplex. In: Cerman, I., Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2016, 91-107.
  • Barocke Buchkultur in den Böhmischen Ländern. In: Christian Gastgeber, Elisabeth Klecker (edd): Barock (= Geschichte der Buchkultur, 7). Graz: ADEVA, 2015, s. 383-426 [s Jiřím Pokorným]
  • Welche Grenzen braucht das Buch? Die Regulierung des Buchwesens als Mittel der Selbstkonstruktion der Habsburgermonarchie. In: Cornova. Revue české společnosti pro výzkum 18. století a filozofické faktulty univerzity Karlovy v Praze 3, 2013, 2, s. 11–29.
  • Inovace v době privilegií: Höchenbergerův vynález polní tiskárny. In: T. Petrasová  P. Machalíková (eds.): Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 23.–25. února 2012. Praha: Academia, 2013, 242–250.
  • Úvodem. In: T. Pavlíček – P. Píša – M. Wögerbauer (eds.): Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Brno: Host, 2012, s. 7–17.
  • „,Možná Ovid jen básnil. Avšak já prozaik mluvím pravdu‘. Analýza zápisků pražského estetika Augusta Gottlieba Meißnera (1753–1807) jako rekonstrukce tvůrčí praxe. In: Autor a jeho archiv (= Literární archiv 44, 2012), s. 13–27.
  • Popularizing Knowledge, Cenzoring Opinion? The Access to the Printed and the Risks of the Reading Public in the Bohemian Lands (1770–1815). In: L. Hecht a kol. (ed.): „Haskalah, Aufklärung, Osvícenství". Jewish Enlightenment in the Czech Lands in a European Perspective. (= Interdisciplinary Journal for Jewish Studies, 2012, 2–3). London 2012, s. 203–219.
  • Wessen Lehrlinginn? Maria Anna Sager (1719–1805) und der Kulturtransfer im Sozialsystem Literatur. In: A. Todorow – M. Weinberg (edd.): Prag als Topos der Literatur. Olomouc 2011, s. 47–65.
  • Censorship and Book Supply in the Bohemian lands, 1790–1800. In: I. Cerman  R. Krueger  S. Reynolds (edd.): The Enlightenment in Bohemia: religion, morality and multiculturalism. Studies on Voltaire and the Eighteenth Century Oxford 2011, s. 69–87 (= SVEC 2011, 7); s C. Mádlovou.
  • Geheime Wege nach Leipzig? Der Beginn der Berufsschriftstellerei in den Böhmischen Ländern und die österreichische Zensur. In: Ch. Haug  F. Mayer  W. Schröder (ed.): Geheimliteratur und Geheimbuchhandel in Europa im 18. Jahrhundert. Wiesbaden: Harrassowitz, 2011 (Wolfenbütteler Schriften zur Geschichte des Buchwesens, 47), s. 185–201.
  • Mediale Strategien der Vermittlung im Wandel. Eine quantitative Analyse von Paul Eisners Beiträgen in tschechoslowakischen Periodika. In: I. Koeltzsch – M. Kuklová – Michael Wögerbauer (Hgg.): Übersetzer zwischen den Kulturen. Der Prager Publizist Paul/Pavel Eisner. Köln – Weimar: Böhlau, 2011. s. 219–232.
  • „,Jeho prozatímním zaměstnáním je psát romány. Zrod a zkáza profesionálního spisovatelství v Čechách kolem roku 1800. In: T. Breň  P. Janáček (ed.): „O slušnou odměnu bude pečováno...“ Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století. Praha: ÚČL, 2009. s. 19–38.
  • Eine ,Topographie des Buchwesens in den Böhmischen Ländern? Ein Versuch zur Rekonstruktion regionaler Einheiten am Beispiel von Firmenmigration und Filialgründung 1750 bis 1850. In: Mitteilungen der Gesellschaft für Buchforschung in Österreich, 2009, 1, s. 31–42.
  • Filologie služebnicí národa? Poznámky k funkci velkých dejin literatury v Čechách 1882–1948. In: K. Bláhová  O. Sládek (eds.): O psaní dějin. Teoretické a metodologické problémy literární historiografie. Praha 2008, s. 189–207.
  • „,Die Zensur ist keine Wissenschaft, sondern eine bloße Polizeianstalt. Zum Verhältnis von Sozialsystem Literatur und staatlicher Intervention 1780–1820 am Beispiel Prag. In: A. Ritter (ed.): Charles Sealsfield. Lehrjahre eines Romanciers 1808.1829. Vom spätjosefinischen Prag ins demokratische Amerika. Wien: Edition Praesens, 2007 (Sealsfield-Bibliothek, 5), s. 105–124.
  • Četbou k občanské společnosti. Knižní kultura a četba v Praze 1780–1800. In: Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800. Praha 2006, s. 82–92.
  • Litteratura duplex. Koncept české a německé literatury v Praze v poslední čtvrtině 18. století. In: Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800. Praha 2006, s. 70–81; s V. Petrbokem.
  • Amand Berghofer – rebel cenzorem. In: Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století. Úředník a podnikatel. Sborník příspěvků z 26. plzeňského sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 23.–25. 2. 2006. K vyd. připravily T. Petrasová a H. Lorenzová. Praha 2006, s. 82–91.
  • Die Prager Zeitschrift Der Kranz (1820/21–1824) und das Scheitern ihrer Nachfolgeprojekte Elpore, Der Pilger und Bohemia. In: Bohemia. Jahrbuch des Collegium Carolinum. Sv. 45/1, 2004, s. 132–165.
  • Die Genese der ,Ordnung für die Buchhändler In den Kaiserl. Königl. Erblanden' von 1772. In: brücken. Germanistisches Jahrbuch Deutschland – Tschechische Republik. Prag 2004, s. 135–164.

Edice:

  • Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Brno: Host, 2012; s T. Pavlíčkem a P. Píšou.
  • Čtenářská edice souhrnného Fučíkova protokolu z 29. 6. 1942. In: F. A. Podhájský (ed.): Julek Fučík – věčně živý! Brno 2011, s. 127–174; s P. Janáčkem.
  • Übersetzer zwischen den Kulturen. Der Prager Publizist Paul/Pavel Eisner. Köln  Weimar: Böhlau, 2011; s I. Koeltzschovou a M. Kuklovou.
  • Kommunikation und Information im 18. Jahrhundert. Das Beispiel der Habsburger Monarchie. Wiesbaden: Harrassowitz, 2009 (= Buchforschung 5); s J. Frimmelem.
  • Theresienstädter Studien und Dokumente. Praha 2001, 20022006; s J. Milotovou.
  • P. Eisner: Die deutsche Literatur auf dem Boden der ČSR von 1848 bis 1933. Z češtiny přeložil, editoval a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich. Sv. 9, 2002/2003, s. 124199.
  • A. Kraus: Die deutsche Literatur auf dem Boden der ČSR bis 1848. Z češtiny přeložil, editoval a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Jahrbuch des Adalbert-Stifter-Institutes des Landes Oberösterreich. Sv. 6, 1999, s. 153194.
  • Aus dem literarischen Nachlass von Josef Taussig. Přeložil a s úvodem vydal M. Wögerbauer. In: Theresienstädter Studien und Dokumente, 2001, s. 373388.

Překlady:

  • M. Frankl: „Prag ist nunmehr antisemitisch“. Tschechischer Antisemitismus am Ende des 19. Jahrhunderts. Berlin: Metropol-Verlag, 2011.
  • L. Peschel (ed.): Divadelní texty z terezínského ghetta – Theatertexte aus dem Ghetto Theresienstadt (1941–1945). Přel. D. Dobiáš a M. Wögerbauer. Praha: Akropolis, 2008.

Přehled odborné činnosti