Status message

The page you requested does not exist. A search for miroslav kvasnica ziskal cenu isoprenoid society resulted in this page.

Biologové popsali unikátní vlastnosti bílkoviny, která se podílí na stavbě buňky. Pomohl jim matematický model

   

Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z našeho ústavu ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí.

Navázali přitom na výzkum z roku 2008, v němž čeští vědci jako první na světě prokázali existenci bílkovinného komplexu zvaného exocyst v rostlinách. Výsledky výzkumu, v němž nyní úspěšně propojili experimenty s počítačovými simulacemi, zveřejnil renomovaný odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

   

Spolehlivá a přesná nákladní doprava má obrovský význam pro fungování lidské společnosti. Totéž platí – s mírnou nadsázkou – i na úrovni jednotlivých buněk. V jejich případě je velmi důležitý transport látek z nitra buňky na povrch. Nákladem jsou zde hlavně komponenty pro stavbu buněčné stěny, ale také bílkoviny sloužící jako transportéry a receptory (vnímavé „antény“) na povrchu buňky. Tento materiál obvykle putuje v malých váčcích, které se na konkrétní „adrese“ připojují k plazmatické membráně a poté s ní splynou, čímž zásilku „vyloží“.

Díky tomu mohou rostlinné buňky růst určitým směrem, tvarovat se, vzájemně komunikovat a vytvářet komplexní těla rostlin. Cílený transport také pomáhá rostlinným buňkám v obraně proti útoku hub a bakterií pronikajících buněčnou stěnou.

   

Jak ale buňka zajistí, aby váčky dorazily na správnou adresu? Zásadní roli zde hraje bílkovinný komplex exocyst, který váčky k plazmatické membráně „ukotvuje“. Exocyst byl objeven roku 1996 u kvasinek a krátce nato u živočichů. V roce 2008 popsali existenci komplexu exocyst u rostlin vědci z Laboratoře buněčné biologie Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) a Přírodovědecké fakulty UK (PřF) pod vedením profesora Viktora Žárského. Ve studiu exocystu a jeho funkce v rostlinách jsou čeští vědci světovou špičkou dodnes, což dokazuje i nejnověji publikovaná práce.

V ní tento tým zkoumal podrobnosti vazby mezi rostlinným exocystem a lipidy, což jsou látky tukové povahy, obsaženými v plazmatické membráně. „Kombinovali jsme biochemické, molekulárně-biologické a mikroskopické techniky s matematickým modelováním molekul a jejich interakcí. Výsledky získané modelováním jsme potom experimentálně ověřovali,“ vysvětluje Martin Potocký z ÚEB, který celý výzkum vedl.

   

Počítačová simulace časového průběhu interakcí mezi bílkovinou EXO70A1 (bíle) a plazmatickou membránou na povrchu buňky (fialové a šedé pruhy v horní části obrázku). Molekula bílkoviny nejdříve kontaktuje membránu jedním ze svých konců, označovaným jako C-konec, a poté se na ni pevně naváže. Časové údaje jsou uvedeny v nanosekundách, tedy miliardtinách sekundy. Autor: Roman Pleskot.

   

Rostliny versus živočichové a houby: shody i rozdíly

Vědci zjistili, že rostlinný exocyst získal během evoluce některé unikátní vlastnosti, kterými se liší od exocystu hub a živočichů, ačkoli u všech tří skupin organismů se tento komplex skládá z osmi různých proteinových molekul (podjednotek) a jeho celková architektura je podobná.

Další výzkum ovšem prokázal důležité rozdíly ve způsobu interakce s plazmatickou membránou. Zatímco u hub a živočichů vazbu na membránu řídí dvě podjednotky exocystu, u rostlin je dominantní pouze jedna. Na tuto podjednotku, označovanou EXO70A1, se proto badatelé zaměřili v další fázi projektu.

   

Detailní pohled na interakce mezi molekulami

Experimenty i počítačové simulace odhalily, že rozdílné části molekuly EXO70A1 mají různé funkce a interagují buď s plazmatickou membránou, nebo s ostatními podjednotkami exocystu. Podařilo se identifikovat konkrétní aminokyseliny (tedy stavební kameny bílkovinného řetězce) zodpovědné za vazbu na membrány.

„Zjistili jsme, že EXO70A1 se přednostně váže na dva specifické lipidy přítomné v plazmatické membráně. To bylo překvapivé, neboť u živočichů a hub plní stejnou funkci jiný, i když příbuzný lipid. Důvodem jsou nejspíš rozdíly v chemickém složení membrán,” popisuje Lukáš Synek z ÚEB, jeden ze tří hlavních autorů článku.

   

Schéma vazby exocystu na plazmatickou membránu buňky. Podjednotka EXO70A1 se váže na některé specifické lipidy – látky tukové povahy – přítomné v membráně (zvýrazněny barevně). Autoři: Roman Pleskot, Martin Potocký.

   

„Jako první jsme podrobně prozkoumali molekulární interakce mezi rostlinným exocystem a lipidovou membránou. Umožní nám to lépe pochopit regulaci růstu a vývoje buněk i celých rostlin. Velmi se nám osvědčilo propojení experimentů s počítačovými simulacemi. Tyto mezioborové přístupy úspěšně využíváme i při studiu jiných proteinových komplexů vázajících membrány,“ říká Roman Pleskot, další z hlavních autorů.

Na výzkumu se podíleli hlavně vědci a vědkyně z Laboratoře buněčné biologie ÚEB, z nichž část zároveň působí na PřF UK. Spolupracovali rovněž s kolegy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu biochemie a biofyziky Polské akademie věd.

   

Pohled na molekulu proteinu EXO70A1 s fialově vyznačenými místy, která se podle počítačových simulací nejsilněji vážou na plazmatickou membránu. Autor: Roman Pleskot.

   

* * *

   

Citace článku: Synek L., Pleskot R., Sekereš J. et al. Plasma membrane phospholipid signature recruits the plant exocyst complex via the EXO70A1 subunit. PNAS 118: e2105287118 (2021).

Publikováno online na https://doi.org/10.1073/pnas.2105287118 (placený přístup).

   

Text: autoři publikace, Jan Kolář (Ústav experimentální botaniky AV ČR) a Markéta Růžičková (Středisko společných činností AV ČR), úprava pro web Jan Kolář

   

Proteinový komplex exocyst zajišťuje transport látek z nitra buňky na přesně určená místa na jejím povrchu. Fotografie zachycují pokusnou rostlinu huseníček rolní a jeho orgány i buňky. V pozadí je model exocystu (světle hnědě a zeleně), který právě zakotvuje transportní váček (fialově) u plazmatické membrány na povrchu buňky. Autoři: Lukáš Synek, Roman Pleskot.