Rostliny, které zkoumáme v Ústavu experimentální botaniky, jsou často velmi fotogenické. Navíc jsou s nimi spojeny zajímavé příběhy. Rádi byste se dozvěděli více? Pak jste tady správně. Zde představujeme nové atraktivní fotografie a vyprávíme vám k nim příběh z našich laboratoří nebo jiné zajímavé informace.

Podívejte se také do ostatních rubrik sekce Pro veřejnost a novináře, kde najdete další informace o našem výzkumu.

Poslední dobou se namísto mouky z klasické pšenice seté (Triticum aestivum) užívají občas i různé alternativy, například mouka z pšenice špaldy (Triticum spelta) nebo ze žita setého (Secale cereale). Z botanického pohledu patří všechny zmiňované druhy obilovin do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jenže existují i obdobně používané plody rostlin z dalších čeledí…

O tom, že rostliny zpravidla provozují fotosyntézu, při níž vyrábějí cukry, asi víte. Jenže existují i výjimky, které si cukry opatřují jinak. Například tak, že je „ukradnou“ svým hostitelům…

Letošní léto je docela deštivé, takže se spoustě druhů rostlin včetně plevelů vcelku daří. Při našich procházkách po louce nad Prokopským údolím v Praze jsme narazili na tohoto krasavce, který také nestrádá…

Kdo by neznal divizny? Jsou to statné rostliny s léčivými účinky, na něž odkazuje i české jméno rostliny. Rostlina uzdravuje, tedy divy činí. U nás roste devět druhů s několika poddruhy a několik kříženců, kteří mají sterilní pyl a nevytvářejí semena. Z nejznámějších jmenujme alespoň diviznu malokvětou, d. černou, d. knotovitou, d. sápovitou či d. velkokvětou, která se nejčastěji používá k léčbě průduškových onemocnění, při kašli či nachlazení pro své antibakteriální účinky.

Tento měsíc jsme pro Vás vybrali rostlinu s velikými, nápadnými květy, které se u nás objevují obvykle během dubna a května. Hovořit budeme o šácholanu (rod Magnolia), jehož druhy pocházejí hlavně z Asie a Ameriky. Nicméně pěstovány jsou po celém světě…

V Rostlině s příběhem na duben si představíme krásnou jarní rostlinu, jejíž poddruh dostal přídomek "český". A nevypravíme se daleko, zůstaneme na předměstí Prahy...

V Rostlině s příběhem na březen si představíme další modelovou rostlinu. Vědci dnes už zdaleka nezkoumají jen huseníček rolní, jeho bratrance, nebo další krytosemenné rostliny. Mnohdy nebývá od věci ve svém výzkumu ukázat, že například naši zkoumanou bílkovinu nebo metabolickou dráhu měl už předchůdce krytosemenných rostlin, tedy že během evolučního vývoje vznikla už dávno. 

V ústavním výzkumu studujeme různé rostlinné druhy. O huseníčku rolním jste už asi slyšeli, ale vědci z Laboratoře biologie pylu se zajímají i o jeho bratrance, o němž bude pojednávat únorová rostlina s příběhem.

Zima je v plném proudu, a tak není od věci se podívat, jak se horské jehličnany vyrovnávají s velkým množstvím sněhové nadílky. Rostlinou na tento měsíc jese stává smrk ztepilý (Picea abies).