Diabetes mellitus 2. typu (nepřesně také "stařecká cukrovka") je jednou z nejvýznamnějších složek metabolického syndromu.
Nepostihuje zdaleka jen starce a někdy se projevuje i ve výrazně ranějším věku. K jejímu rozvoji zpravidla přispívá nevhodná životospráva. Diabetes mellitus 2. typu je charakteristický zvýšenou hladinou krevního cukru a neschopností tkání tento cukr využívat. Děje se tak proto, že orgány nereagují na působení hormonu inzulínu (tzv. inzulínová rezistence). Ten za normálních okolností po jídle tlumí výrobu cukrů v játrech a naopak podporuje jejich ukládání v játrech a svalech. První fáze léčby diabetu mellitu 2. typu proto spočívá ve zlepšení reakce tkání na inzulín. Toho lze dosáhnout úpravou životosprávy nebo podáváním léčiv, na jejichž vývoji se podílíme.
