Kniha obsahuje čtyři studie, které představují jakési dílčí „vstupy“ do několika vybraných aktuálních problémů české naratologie. Jedná se zejména o otázky realismu a fikční reference (Bohumil Fořt), deskriptivity a narativity (Alice Jedličková), teorie fikčních světů (Jiří Koten) a role příběhů v přírodních i humanitních vědách (Ondřej Sládek). Přestože tyto texty můžeme číst nezávisle, teprve v jejich vzájemné spojitosti a v pluralitě přístupů, které představují, můžeme porozumět mnohosti projevů narativity, s nimiž se setkáváme v kultuře, vědě i v každodenní skutečnosti.
Previous
Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii)
ANNA GNOT
V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury
JAN MALURA
V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...