V Rostlině s příběhem na březen si představíme další modelovou rostlinu. Vědci dnes už zdaleka nezkoumají jen huseníček rolní, jeho bratrance, nebo další krytosemenné rostliny. Mnohdy nebývá od věci ve svém výzkumu ukázat, že například naši zkoumanou bílkovinu nebo metabolickou dráhu měl už předchůdce krytosemenných rostlin, tedy že během evolučního vývoje vznikla už dávno.
A právě jednou ze starších skupin rostlin jsou játrovky (Marchantiophyta). Jedná se o organismy příbuzné mechům a pro svoje pokusy si vědci u nás vybrali porostnici mnohotvárnou (Marchantia polymorpha). Její areál rozšíření pokrývá velkou část zeměkoule, hlavně mírného pásma. Ke svému životu potřebuje vlhké prostředí, v laboratoři ji pěstujeme převážně na agarovém živném médiu. Porostnice tvoří stélky odděleného pohlaví, tedy samčí a samičí. Nemusí se ale množit pouze pohlavně, velmi dobře ovládá i nepohlavní rozmnožování prostřednictvím čočkovitých útvarů, tzv. gem.
V neposlední řadě zaslouží zmínku, že genetická informace porostnice mnohotvárné patří v současné době k těm přečteným, ale stalo se tak teprve nedávno, v roce 2017. Pro srovnání připomeňme, že oproti prvnímu rostlinnému modelu s přečtenou genetickou informací, huseníčku rolnímu, se tak stalo o 17 let později…
Porostnice mnohotvárná pěstovaná v laboratoři na živném médiu. |
Detail stélky porostnice mnohotvárné s pohárky, kde se vytvářejí tzv. gemy, které slouží k nepohlavnímu rozmnožování. |
Detail pohárku, kde můžete pozorovat, jak z gem vyrůstají mladé rostliny. |
Detail čočkovitých gem, které se oddělují od rodičovské rostliny a jsou roznášeny do okolí, kde z nich vzniká nová rostlina. |