Monografie na článcích staročeského Passionálu demonstruje žánrovou strukturu hagiografie v polovině 14. století.Autorka se věnuje revizi pojmu legenda, hledá genealogické vztahy mezi antickými žánry a jejich transformací v žánry středověké. Zvolenou metodologií je komparace s latinskou passionální předlohou Legenda aurea a se staročeským Životem Krista Pána. Zároveň se autorka věnuje narativním analýzám vybraných passionálních článků a prokazuje na nich specifika staročeského anonymního autora. Jednou ze základních otázek, které si tato publikace klade, je určení funkce staročeského Passionálu a jeho možných recipientů. Součástí publikace je deset transkribovaných passionálních článků a ukázky faksimilí z passionálních rukopisů.
Previous
Next
Varování před ztracením se v překladu (a bibliografii)
ANNA GNOT
V loňském roce vydala Moravská zemská knihovna publikaci Česká literatura v polských překladech (1989–2020) /...
Čteme očima, ale i rukama
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury
JAN MALURA
V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...