Studie

Olga zitová 

Olbrachtův Golet v údolí ve světle románu Josef a bratří jeho Thomase Manna

Ivan Olbracht se začal ve třicátých letech 20. století, v době, kdy vznikly všechny jeho podkarpatské prózy, věnovat literárnímu překladu (pravděpodobně zvláště z existenčních důvodů). Překládal přitom výhradně z němčiny a nejvíce z díla Thomase Manna. Studie navazuje na práci Jiřího Opelíka z roku 1967, který poprvé vyslovil tezi, že Olbracht k překladům přistupoval velmi aktivně, a ty tak sehrály roli katalyzátoru, jenž uspíšil kvalitativní proměnu Olbrachtova díla. Ve studii srovnáváme soubor próz Golet v údolí (1937) s tetralogickým románem Thomase Manna Josef a bratří jeho (1926‒1942), z něhož Olbracht ve třicátých letech přeložil celkem tři díly (první dva ve spolupráci s Helenou Malířovou). Na základě srovnání poetik obou autorů (charakter fikčního světa, specifické pojetí mýtu, vypravěč, postavy) se ukazuje, že mezi díly existuje řada analogií, které Opelíkovu tezi podporují a v mnohém doplňují. Pohled na Golet v údolí ve světle Mannovy tetralogie otevírá nové možnosti interpretace tohoto Olbrachtova vrcholného díla.

Pavel Janoušek

Býti ismuistou! Juvenilní básnická tvorba Vladimíra Macury

Studie je věnována Vladimíru Macurovi, který se zapsal do paměti české literatury jako literární vědec a prozaik, tedy především jako autor knižní monografie Znamení zrodu, která zásadním způsobem proměnila české vnímání národního obrození, a jako tvůrce řady próz, zejména románové historické tetralogie Ten, který bude. Materiály uložené v PNP však dokládají, že Macura literárně tvořil již od raného dětství a do české literatury zasáhl už ve věku svých ostravských středoškolských studií, a to nejenom jako talentovaný básník, ale také jako spoluzakladatel zcela původního uměleckého směru, nazvaného ismuismus. Cílem studie tak je tuto jeho ranou tvorbu z první poloviny  šedesátých let dokumentovat a představit a také naznačit, v čem je Macura již v této době „sám sebou“ a tedy také, které rysy jeho pozdější literární činnosti koření v jeho lidském a psychologickém naturelu, který se s věkem zásadně nemění

Prameny

Jiří Rambousek

Zpráva o mladoboleslavském Literárním kruhu a jeho časopisu

První část stati  stručně charakterizuje postavení a roli mladých v kulturním životě let 1939 – 1945 a přináší přehled skupin nejmladších autorů z různých míst Čech a Moravy. Všímá si také vzájemných kontaktů těchto skupin v posledních letech druhé světové války. Podrobně se stať zabývá činností Literárního kruhu začínajících autorů z Mladé Boleslavi a okolí a obsahem dnes už vzácného cyklostylovaného časopisu Archy (Literární archy), který tato skupina vydávala v letech 1944 a 1945.    

Texty

Jan Malura

Wolfgang Brückner a nábožensky vzdělavatelná literatura raného novověku

Komentář k překladu ke stažení zde.

Wolfgang Brückner

Teze k literární struktuře takzvaně nábožensky vzdělavatelného

Recenze

Kateřina Bobková-Valentová – Miloš Sládek – Martin Svatoš (edd.): Krátké věčného spasení upamatování. K životu a době jezuity Antonína Koniáše (Jakub Ivánek)  Text recenze ke stažení zde.

Herta Schmidová: Struktury a funkce (Aleš Merenus)

Vladimír Papoušek: Žalmy z Petfieldu (Joanna Czaplińská)

Jacek Baluch: Kain podle Hrabala (Martin Charvát)

Jiří Pechar: Literatura v průsečíku otázek (Ondřej Sládek)

Tomáš Pavlíček – Petr Píša – Michael Wögerbauer (edd.): Nebezpečná literatura? (Roman Kanda)

Barry P. Scherr — James Bailey — Evgeny V. Kazartsev (edd.): Formal Methods in Poetics (Witold Sadowski)

Roman Chymkowski: Autobiografie lekturowe studentów (Jiří Trávníček)

Kronika a glosy

Ondřej Sládek Ztráty americké bohemistiky

Petra Čáslavová První konference o životě a díle Ivana M. Jirouse

Workshopy studentů doktorského studia

Autoři čísla

Informace pro autory