Poslední dobou se namísto mouky z klasické pšenice seté (Triticum aestivum) užívají občas i různé alternativy, například mouka z pšenice špaldy (Triticum spelta) nebo ze žita setého (Secale cereale). Z botanického pohledu patří všechny zmiňované druhy obilovin do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jenže existují i obdobně používané plody rostlin z dalších čeledí…

Rostlinou s příběhem na měsíc září se stává pohanka obecná (Fagopyrum esculentum). Jejími plody jsou trojboké nažky, které svým tvarem mohou vzdáleně připomínat bukvice. Oproti tomu obiloviny z čeledi lipnicovitých vytvářejí obilky. Pohanka patří do čeledi rdesnovitých (Polygonaceae), takže i její květy vypadají jinak – jejich okvětní lístky jsou bílé nebo narůžovělé. Protože semena pohanky nacházejí obdobné využití jako plody obilovin, avšak se jedná o jiný typ semen a rostlinu s obilovinami nepříbuznou, řadíme pohanku mezi pseudoobiloviny. Kromě příznivého obsahu živin a minerálů je pohanka zdrojem flavonoidu rutinu. Mezi jeho kladné účinky pro lidské zdraví patří zvyšování pružnosti cév a snižování hladiny „škodlivého“ LDL cholesterolu.