Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový postup je významným krokem k vývoji kvantových počítačů na bázi solitonů. Výsledek publikoval časopis Nature Nanotechnology.
Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován.
Doc. Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR, čerstvý laureát ceny Rudolfa Lukeše za rok 2020, byl hostem studia Leonardo. Cena Rudolfa Lukeše je udělovánaza vynikající soubor původních prací z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie z posledních 5 let publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech.
Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii.
Mezinárodní odborná komise udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2020 Pavlu Jelínkovi za jeho výzkum chemických vlastností molekulárních struktur na površích pevných látek. Hodnotitele zaujaly vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které nacházejí uplatnění v organické chemii.
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice.
Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly.
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Hydratace iontů na površích má velký význam například při korozi, v elektrochemii či při transportu iontů v živých organismech. Vyskytují se například i v iontových nápojích.
Tato nová technika zobrazení jednotlivých molekul otevírá zcela nové možnosti při studiu fyzikálních a chemických vlastností molekulárních nanostruktur. Na výzkumu se podílel tým odborníků pod vedením Doc. Ing. Pavla Jelínka, Ph.D.
Chemici a fyzici objevili, že stejný jev, který funguje v mikrofonu nebo airbagu, platí i pro molekuly. Ověřili, že vlivem elektrického pole může měnit molekula tvar. To může pomoci třeba při konstruování miniaturních robotů nebo motorů.
