Kostelecký: „Je velký rozdíl mezi centrem a periferií, ale neznamená to, že centrum je jen Praha“

Tomáš Kostelecký reaguje na témata, které nastoluje Vratislav Dostál ve své knize Česká jízda, jako je například otrženost mediálního zájmu od praktických problémů, kterými se zabývají lidé žijící v periferních oblastech Česka. „Co pan Dostál líčí, to jsou typické příběhy, které známe z opravdových periferií. Ty se poznají podle toho, že tam ubývá počet obyvatel, vše je daleko, snížila se tam ekonomická aktivita. Potom jsou také venkovské oblasti, které se rozvíjejí a přibývají v nich lidé, a nejde jen o zázemí Prahy a Brna,“ popisuje Kostelecký a vysvětluje, že sice existuje rozdíl mezi centrem a periferií, neznamená to však, že centrum je jen Praha a periferií je všechno to, co je mimo ni.

„Úbytek obyvatel v některých periferních částech nesouvisí tolik s tím, jak jsou obce administrativně velké, spíše záleží na jejich poloze vůči centru, kde je práce, vzdělání, možnosti a školy. Samozřejmě hodně záleží na tom, jaká je možnost lidí dopravovat se do těchto center,“ vypočítává základní problémy periferních oblastí Kostelecký. Zmiňuje také rozdíly v politickém chování lidí žijících v různých obcích: „Kombinují se dvě dimenze: dimenze ekonomická, tedy nedostatek, chybějící služby nebo třeba špatná práce, špatně placená s dlouhým dojížděním, druhá dimenze je potom kulturní, kdy se třeba projeví skutečnost, že v některých venkovských oblastech žije hodně katolíků.“ S tím souvisí také dosah politických kampaní a volební účast. „Nemyslím si, že by byla specializovaná kampaň zaměřená na periferii a na města. (...) Rozdíl mezi městy a periferním venkovem je zejména v tom, že na venkově bude menší počet lidí, které zajímají volby, a bude zde méně lidí, kteří se účastní voleb. Na periferiích bude obecně nižší volební účast,“ předpokládá Kostelecký.

Do volebních výsledků se promítá také také spolkový život v obcích. „Velkou roli hraje to, kdo v obci organizuje spolkový život a aktivity v obci. To mohou být často hasiči, myslivci, někdy to ale mohou být i politické strany prostřednictvím starostů. V našich výzkumů vyplynulo, že souvislost s volebními výsledky není náhoda. Když je někde aktivní a populární starosta z nějaké strany, potom i v parlamentních volbách daná strana dostane více hlasů,“ rekapituluje některá zjištění Kostelecký. V rozhovoru se dále spolu s druhým hostem věnuje například tématu polarizace společnosti či exekucí. Celý pořad je možné zhlédnout online.

Tomáš Kostelecký v předchozím týdnu vystoupil také v živém vstupu ostravského vydání pořadu Události v regionech České televize, kde se zabýval poklesem obyvatel v Moravskoslezském kraji. „Za úbytkem obyvatel je zejména zvýšená úmrtnost, je téměř jisté, že to je úmrtnost na covid. Kraj si stojí o něco hůře než ostatní kraje, ne však dramaticky. Nemění se ale dlouhodobý trend úbytku obyvatel, který vychází z toho, že ekonomicky je Moravskoslezský kraj méně atraktivní než jiné kraje,“ vysvětluje Kostelecký a popisuje také důvody pro odliv obyvatel: „Někdy se lidé stěhují poté, co skončí jejich pracovní kariéra, často do druhého bydlení, na chalupy, které jsou často v zázemí velkých měst. Nejdůležitějším důvodem stěhování jsou však pracovní důvody.“