- 2021 (1)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
21. 8. 2020 Role III. pilíře v penzijním spoření
Celou studii si můžete přečíst zde Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíš podpěra než pilíř
Celou studii ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře.
V této studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře. Zejména samostatně výdělečně činným osobám (OSVČ) a zaměstnancům s vyššími příjmy starobní důchod z I. pilíře vynahrazuje menší část výdělků. Výplaty úspor ze III. pilíře by tak u těchto osob měly zastat větší roli.
Podíl zapojených OSVČ ve III. pilíři je téměř o 10 p. b. nižší, než u zaměstnanců. Nižší nebo pouze srovnatelnou účast ve III. pilíři vykazují OSVČ ve všech věkových skupinách. Rozdíly v zapojení OSVČ a zaměstnanců ve III. pilíři tak neodrážejí rozdíly v jejich čistých náhradových poměrech.
Pokud však OSVČ na důchod ve III. pilíři spoří, pak odkládají vyšší část výdělku než zaměstnanci, ale pouze o jeden procentní bod. Vyšší relativní úložky OSVČ tak neeliminují rozdíly v čistých náhradových poměrech mezi zaměstnanci a OSVČ.
Podíl zaměstnanců ve III. pilíři roste se zvyšujícím se výdělkem. Pětina jednotlivců s nejvyššími výdělky má o více jak 18 p. b. vyšší míru zapojení, než pětina jednotlivců s nejnižšími výdělky.
Relativní výše úložek vzhledem k výdělku na rozdíl od míry zapojení zaměstnanců s rostoucím výdělkem zaměstnanců klesá. Relativní výše úložek zaměstnanců v nejvyšší příjmové skupině tak není nejvyšší, ale naopak nejnižší. A to i přes to, že starobní důchody z I. pilíře u zaměstnanců s nejvyššími příjmy nahradí nejmenší část předchozích výdělků.