Aktuálně

Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR

15. 9. 2021 Předvolební studie

Studie Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: rekonstrukce systéu nutná

Tisková zpráva zde

Česko vydává na finanční podporu studia vysokoškoláků velmi malé částky. Většina podpory je pak rozdělována plošně, a to bez ohledu na jejich sociálně-ekonomickou situaci. Průměrná podpora studentů, a to i těch chudých, je proto velmi nízká.

Průměrná měsíční podpora, a to přímá i nepřímá, se u studentů do 26 let pohybuje od zhruba 5 300 Kč (pro ty z nejchudších poměrů) do 2 700 Kč u těch zajištěných. Podpora studentů ve věku 26 let a více, představuje jen zhruba 500 Kč měsíčně, a to bez ohledu na jejich finanční zázemí.

„Systém neposkytuje dostatečnou podporu sociálně-ekonomicky potřebným studentům a intelektuálně nadaným zájemcům o studium. Oproti tomu velmi paušálně poskytuje jisté finanční přilepšení téměř všem, tedy pokud ještě nedosáhli věku 26 let,” říká spoluautor studie a výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich.

Veřejné výdaje na podporu živobytí studentů dosahují v České republice výše 1,5 % celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání. Patří tak k nejnižším v Evropské unii, kde průměr představuje 17,6 %. Přímá finanční podpora studentů na českých vysokých školách je tedy spíše symbolická.

Výraznější modernizaci a finanční posílení finanční podpory studentů zatím nemají v agendě reprezentace vysokých škol, ani Ministerstvo školství ČR. Volební programy významnějších politických subjektů, až na drobné výjimky, tuto problematiku neakcentují. Potřeby a zájmy z řad potenciálních sociálně-ekonomicky znevýhodněných zájemců o studium jsou z přirozených důvodů fragmentované, nekoordinované a veřejně neartikulované.

„Český systém je svým pojetím zastaralý a volá po výrazné modernizaci, která by reagovala na měnící se strukturu a formu vysokoškolského vzdělávání, potřeby studentů a změny v životě moderní společnosti. O modernizaci systému se ale neuvažuje a zákon o finanční podpoře neexistuje ani v podobě záměru. Podporu studia tak řeší několik paragrafů rozptýlených v různých zákonech,” dodává spoluautor studie Otakar Kořínek, spolupracovník think-tanku IDEA.

„Doporučujeme mimo jiné zvýšit dnes již zastarale nízkou hranici 26 let věku, po jejímž dosažení student či jejich rodiče ztrácí nárok na většinu přímých i nepřímých podpor z titulu vyživovaného dítěte, rozpočtově neutrálně převést nepřímou podporu formou daňového zvýhodnění rodičů na formu studentského stipendia (nevratného grantu) nebo výrazně navýšit výdaje na sociální a ubytovací stipendia,” vysvětluje Daniel Münich.

Téma rozebírá podrobně studie think-tanku IDEA, která je zpracována cíleně na podporu předvolebních diskusí o programových prioritách a potřebách ČR. Studie nabízí ucelené mezinárodní srovnání českého systému finanční podpory vysokoškoláků a příklady zahraničních praxí, rozbor výhod a nevýhod specifických nástrojů podpory studentů v ČR a končí reformním doporučením v českém systému.

SHRNUTÍ:

• Problematice finanční podpory studentů vysokých škol nebyla poslední dekádu v České republice (ČR) věnována potřebná pozornost. Nejen širší veřejností, ale ani tou akademickou, a rozhodně ne tou politickou. Malému zájmu o problematiku odpovídají i kusé, či dokonce absentující informace, statistiky a analýzy o cílení a dopadech finanční podpory stávající. V zastaralém a finančně podfinancovaném systému tak docházelo jen k drobnějším úpravám.
• Mezinárodní srovnání ukazují, že objem veřejné finanční podpory studentů v ČR je velmi nízký. Velká část podpory je navíc poskytována plošně, takže podpora skutečně sociálně-ekonomicky potřebných studentů a zájemců o studium je velmi nízká. Průměrná měsíční podpora, přímá i nepřímá, se u studentů do 26 let pohybuje od zhruba 5 300 Kč pro ty z nejchudších poměrů do 2 700 Kč. Podpora u studentů ve věku 26 let a více je pouze zhruba 500 Kč měsíčně bez ohledu na jejich ekonomické zázemí.
• Podpora sociálně-ekonomicky slabých studentů je na velmi nízké úrovni. Na veřejně hrazená sociální stipendia má nárok velmi malý podíl studentů a samotná výše sociálních stipendií je velmi nízká. Demografická a sociální struktura příjemců těchto stipendií se nesleduje. Stejně tak se nesleduje míra, do jaké jsou studenti z chudších poměrů od studia odrazeni právě nízkou mírou podpory. Zvyšování sociálních stipendií a rozšiřování okruhu studentů s nárokem na ně není odvozováno od inflace a růstu životních nákladů studentů, ale od ad hoc zvyšování minimální mzdy a životních minim.
• Daňové zvýhodnění rodičů studentů jako nezaopatřených dětí (před dosažením 26. roku věku) představuje hlavní formu nepřímé podpory. Na podporu ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně dosahuje většina rodičů studentů mladších 26 let. Nedosáhnou na ni však ti rodiče, kteří z důvodů dlouhodobé nezaměstnanosti, zdravotních a dalších nedosahují dostatečných výdělků. Naše odhady ukazují, že podíl rodin bez nároku na daňové zvýhodnění může být až 15 %.
• Ubytovací stipendia jsou jedinou formu podpory, která se podobá univerzálnímu studentskému grantu, jak je zaveden v řadě zemí Evropy. Výše samotného stipendia v řádu 600 Kč měsíčně je však velmi nízká. Nárok je navíc omezen řadou dalších kritérií, která nemají vazbu na sociálně-ekonomickou situaci studenta a jeho rodičů.
• Klíčové formy podpory může student nárokovat pouze před dosažením 26. roku života. Jde o jednu z nejníže nastavených věkových hranic v Evropě. Po dosažení tohoto věku je podpora již minimální, přestože nezanedbatelná část studentů je starších 25 let. Již dávno nastavená úroveň věkového omezení je s ohledem na vývoj ve vysokém školství a moderní společnosti nyní velmi zastaralá.
• Vysoká míra sociálně-ekonomické selektivity celého českého vzdělávacího systému založená na rodinném zázemí dětí se promítá i do toho, kdo má ambice na vysokou školu jít. Vnímání potřeby vyšší a dostupnější veřejné podpory studentů doposud oslabovala tři specifika ČR: (i) velmi nízká míra příjmových rozdílů ve společnosti; (ii) nízká míra nezaměstnanosti (rodičů), (iii) absence školného na veřejných vysokých školách, (iv) vysoká míra sociálně-ekonomické selektivity vzdělávacího systému od mateřských škol po školy střední. Poslední fenomén snižuje i podíl mladých z chudších poměrů s dispozicemi a ambicí vysokoškolského studia. Jak sociálně-ekonomické rozdíly v české společnosti (rodičů) porostou, a pokud se bude dařit snižovat sociální selektivitu školství, budou se i výrazněji vyjevovat slabá místa zavedeného systému podpory studentů.

Výraznější modernizaci a finanční posílení finanční podpory studentů nemá v agendě žádná z reprezentací na straně vysokých škol. Ministerstvo školství v tomto směru viditelnější iniciativy nevyvíjí. Programy pro sněmovní volby v roce 2021 významnějších politických subjektů, až na drobné výjimky, tuto problematiku nijak neakcentují. Novinářská obec se o tuto problematiku, až na vzácné výjimky, příliš nezajímá. Potřeby a zájmy z řad potenciálních sociálně-ekonomicky znevýhodněných zájemců o studium jsou z přirozených důvodů fragmentované, nekoordinované a veřejně neartikulované. 

Celý text studie k dispozici zde.

Kontakt na autory studie:

Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Otakar Kořínek, spolupracovník think-tanku IDEA: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Administrativní kontakt pro média:

Blanka Javorová: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 602 698 440

Petra Vintrová: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 771 121 574

IDEA při CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.