Completed project

Ekonomické, sociální a kulturní zdroje vzdělanostních nerovností a determinanty životního úspěchu: první fáze longitudinálního výzkumu

Trvání projektu: 
2002 - 2004

Český vzdělávací systém patří k nejvíce selektivním systémům a sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání patří k největším ve vyspělých zemích (OECD). Nedávno provedené analýzy ukázaly, že vývoj po roce 1989 nevedl v tomto směru k výrazné změně k lepšímu, spíše naopak. Mezinárodní srovnávací výzkumy ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Hlavním cílem projektu je identifikovat zdroje reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů se navrhuje založit panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt sledující životní dráhu zhruba 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. Pro založení tohoto panelu jsou neobyčejně příznivé podmínky, neboť v roce 2003 bude v České republice v rámci mezinárodního projektu PISA uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. V rámci projektu budou provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Kromě monografie „Kořeny vzdělanostních nerovností a životního úspěchu v České republice“ bude na konci projektu k dispozici datový soubor připravený pro další sledování této generace v letech 2006 – 2009. Výsledky projektu budou využity jak v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, tak při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.

Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích systémů a nerovností v přístupu ke vzdělání ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Projekt vycházel z hypotézy, podle které struktura vzdělávacího systému (existence "slepých uliček", příliš časná volba typu vzdělávací dráhy) a relativní uzavřenost vyšších stupňů školského systému (zejména terciárního vzdělávání) posiluje význam sociálního původu již ve formování vzdělanostních aspirací, v rozhodování o typu "vzdělávací kariéry", ve vnímání žáka ze strany učitelů a vrstevníků, v motivacích žáků pokoušet se o přechod k vyšším stupňům vzdělání a dokonce i v uplatnitelnosti vzdělání a jeho ekonomickém zhodnocení na trhu práce. Hlavním cílem tohoto projektu bylo tedy identifikovat příčiny reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů byl založen panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt, sledující životní dráhu žáků. Pro založení tohoto panelu byly v roce 2003 neobyčejně příznivé podmínky, neboť v tomto roce byl v ČR v rámci mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10 tisíc žáků ve věku 15 až 16 let. V rámci projektu byla rovněž provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Výsledky projektu byly plánovány jakožto využitelné nejen v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, ale i při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.

V roce 2003 tedy zahájilo oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi v České republice současně s výzkumem PISA, zaměřeným na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, také projekt PISA-L (PISA-Longitudinal). Výzkum PISA-L je koncipován jako longitudinální a skupinu respondentů tvořili v roce 2003 nejen patnáctiletí žáci ze základních a středních škol, ale také jejich rodiče. Dotazník pro rodiče byl zaměřen na ekonomické, sociální a kulturní stránky sociálního původu žáka (profese, příjmy, životní úroveň, kulturní aktivity, sociální kontakty, atd.), na mobilitní dráhu rodičů, na jejich hodnotové orientace a jejich představy o budoucnosti dítěte. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťoval hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu. Data získaná v rámci PISA-L je možno podrobit komparaci s vybranými zeměmi, které realizují podobný projekt (např. Dánsko, Kanada).

 

Dotazníky k výzkumu PISA-L a PISA jsou k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR (www.stratif.cz). Kromě toho jsou vybrané problémy řešené s využitím sebraných dat obsaženy v monografii "(Ne)rovné šance na vzdělání", která vychází v nakladatelsví Academia na počátku roku 2006. Longitudinální projekt PISA-L zatím samozřejmě zachytil počátek vzdělávací dráhy (tj. nanejvýš přechod mezi základní a střední školou), což determinovalo pole otázek, na které můžeme již dnes ve zmíněné knize odpovědět. V současné době je k dispozici rovněž soubor dat připravený pro další sledování vybrané generace v letech 2006 až 2009.

Témata: 
vzdělání
Zadavatel: 
GA ČR

Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 1 - 10)

Simonová, Natalie (ed.), Petr Matějů

Tato monografie ukazuje, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od výdajového modelu financování vysokého školství k investičnímu modelu, resp. jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání. Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou vývoje pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny v období postkomunistické transformace.

Téma:
sociální nerovnosti, transformace, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
odborná kniha / monografie
Matějů, Petr, Natalie Simonová, Josef Basl

Kapitola je analýzou vývoje reforem vysokého školství v České republice od roku 1989 se zvláštním zřetelem k uplatnění investičního principu jeho financování. Každá etapa vývoje je posuzována z hlediska financování vysokého školství, velikosti a povahy jeho vnitřního deficitu a vlivu zvoleného modelu na vývoj nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. V závěru kapitoly jsou prezentovány výsledky komparativní analýzy systémů financování studia na vysoké škole.

Téma:
sociální nerovnosti, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů, Petr, Natalie Simonová, Jana Straková

Kapitola shrnuje výsledky výzkumu studentů prvních ročníků vysokých škol „Studium na vysoké škole 2004“ uskutečněním na jaře 2004. Poskytuje údaje o sociálním složení studentů, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a rovněž o jejich úmyslech v dalším studiu.

Téma:
hodnotové orientace, sociologická data, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů, Petr

Autor podrobil analýze výzkumy veřejného mínění provedené na celé dospělé populaci v roce 2004. Ukázal, že dospělá populace podporuje zavedení investičního principu financování vysokého školství a to bez ohledu na sociální postavení respondentů, a dokonce i jejich politickou orientaci. Ukázal také, že veřejnost si dobře uvědomuje rozpor mezi požadavkem bezplatného vysokoškolského vzdělání a schopností systému uspokojit rostoucí poptávku po vzdělání.

Téma:
veřejné mínění, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů, Petr, Anna Vitásková

Autoři podrobili analýze výsledky výzkumu akademických pracovníků. Ukázali, že většina z nich připouští, že zavedení investičního přístupu by přispělo ke zvýšení odpovědnosti škol vůči studentům, ke zvýšení studijní morálky na straně studentů a k celkovému růstu kvality poskytovaného vzdělání.

Téma:
sociologická data, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Šafr, Jiří, Markéta Sedláčková

V této stati jsou diskutována různá sociologická pojetí sociální koheze a jí blízký koncept sociálního kapitálu. Poukazujeme na různost čistě sociologického (vědeckého) a praktického sociopolitického diskursu, prvnímu přisuzujeme pojem koheze, druhému soudržnost. Speciální pozornost věnujeme tomu, jak je v soudobých empirických výzkumech koheze konceptualizována a operacionalizována na měřitelné indikátory.

Téma:
důvěra/sociální koheze, metodologie výzkumu
Oddělení:
Hodnotové orientace ve společnosti
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů, Petr, Jana Straková (eds.)

Monografie pojednává o nejdůležitějších aspektech formování vzdělanostních nerovností v českém vzdělávacím systému a ukazuje je v historickém a mezinárodním kontextu. První část publikace pojednává o vzdělanostních nerovnostech v teoretické a historické reflexi a ukazuje dovednosti českých žáků v mezinárodním srovnání. Druhá část publikace se zabývá problematikou formování aspirací a mechanismu vzniku nerovností v období základního vzdělání a v období přechodu na střední školu.

Téma:
sociální nerovnosti, vzdělání
Oddělení:
Hodnotové orientace ve společnosti
Typ publikace:
odborná kniha / monografie
Simonová, Natalie

V této kapitole jsem se snažila co nejúplněji shrnout dosavadní zjištění o charakteru a rozsahu vzdělanostních nerovností v socialistické České republice v období mezi lety 1916 až 1995. Pokusila jsem se rovněž tato dosavadní zjištění ověřit a aktualizovat novou mobilitní analýzou. Kladla jsem si dvě klíčové otázky: jak se od sebe předsocialistický a socialistický mobilitní režim liší? Stává se český vzdělávací systém a nepřímo celá česká společnost čím dále otevřenější či uzavřenější?

Téma:
migrace a mobilita, sociální nerovnosti, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová

Kapitola si klade za cíl zjistit základní trendy ve vývoji nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice. Autoři testují hypotézu, podle které období stabilních nerovností za socialismu bylo vystřídáno obdobím rostoucích nerovností během postkomunistické transformace.

Téma:
sociální nerovnosti, transformace, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
kapitola v knize / monografii
Matějů Petr, Blanka Řeháková, Natalie Simonová

Práce se zabývá vývojem vysokého školství v České republice po roce 1989, se zvláštním zaměřením na příslušné právní předpisy, institucionální rámec, financování a přijímací procedury. Vstupní hypotéza o rostoucím vlivu sociálního původu na tento přechod v období po roce 1989 byla na námi analyzovaném datovém souboru potvrzena.

Téma:
sociální nerovnosti, transformace, vzdělání
Oddělení:
Ekonomická sociologie
Typ publikace:
odborná kniha / monografie

Stránky