Abstrakt: Česká sociologie prochází po roce 1989, kdy se zbavila ideologické zátěže, velkým rozvojem a zvolna opět vstupuje na mezinárodní pole. Do akademické obce se mohli vrátit perzekvovaní nebo exiloví pracovníci a nastoupila nová badatelská generace, došlo ke vzniku nových pracovišť. Dalšímu kvalitativnímu rozvoji a širšímu společenskému využití sociologických poznatků nicméně brání nedostatečná „znalost sebe sama“ a historie české sociologie, roztříštěnost a malá veřejná známost, vedoucí někdy i k přílišné akademičnosti a/nebo duplicitním výzkumům. Projekt proto chce odborné i laické veřejnosti představit současnou českou sociologii a příbuzné společenské vědy v celé jejich šíři, dále zpracovat moderní dějiny české sociologie v mezinárodním a interdisciplinárním kontextu (včetně zvláštní pozornosti věnované sociologům působícím v letech 1948-89 v exilu) a připravit edici nejvýznamnějších avšak dnes již obtížně dostupných sociologických časopisů, která se stane zdrojem historického a srovnávacího materiálu pro současné výzkumníky. Výstupy projektu bude tvořit edice na CD-ROM, dvě slovníkové publikace a dvě monografie.
Projekt GA ČR č. P404/10/0032.
Doba řešení: 2010-13.
Řešitel: doc. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, PhD.
Další členové týmu: Mgr. Anna Kopecká, doc. ing. Vladimír Benáček, CSc., doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc., PhDr. Dušan Janák, Ph.D., PhDr. Jinřich Krejčí, Ph.D., prof. PhDr. Petr Matějů, PhD., PhDr. Alena Miltová, CSc., † prof. PhDr. Jiří Musil, CSc., Mgr. Olga Nešporová, PhD., † prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc., doc. PhDr. Jaub Rákosník, Ph.D., PhDr. Jiří Ryba, Věra Sokolová, PhD., doc. ing. Jiří Večerník, CSc., Mgr. Olga Vodáková, Mgr. Katka Volná, Michael Voříšek, PhD.
Závěrečné shrnutí: Přes smutnou skutečnost, že během práce na projektu zemřeli dva významní členové týmu (Jiří Musil a Miloslav Petrusek), výzkum a prezentace jeho výsledků plně odpovídaly plánu a v řadě ohledů jej podstatně překročily. Rozsáhlá závěrečná monografie Dějiny české sociologie vyčerpávajícím způsobem zpracovává dějiny oboru od jeho počátků v 19. století až do současnosti, a je doplněna podobně obsáhlým biografickým a analytickým Slovníkem českých sociologů. Mimo to bylo publikováno nebo připraveno k publikaci 8 knih, 21 odborných článků a 6 kapitol v knihách. Projekt záměrně pominul výzkum mezinárodních vztahů a přímého vlivu české sociologie na konkrétní zahraniční sociologické školy a tradice, jež se spolu s mezinárodní prezentací výsledků obou projektů měly stát náplní nově předkládaného projektu „Dějiny a současnost české sociologie II.“ Rozhodnutí GA ČR neudělit pokračujícímu projektu grant tyto možnosti ovšem vylučuje. Význam projektu plně vystihl nestor české sociologie prof. Ivo Možný v lektorském posudku závěrečné monografie: „Humanitní obory bez jasného povědomí o svých kořenech ztrácejí sebereflexi i orientaci. Tím, že má v tomto díle česká sociologie velmi zevrubně zpracovanou svoji historii, dostává od autorů Dějin české sociologie velký dar. A nic na tom nemění, že je česká sociologie právě v depresi, její meritorní výsledky jsou nevalné a zájem o sociologii klesá.“
Prezentace projektu ke stažení zde.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 19, zobrazeno 1 - 10)
Kniha analyzuje vývoj české sociologie od samých počátků v pozdním 19. století do dočasné likvidace oboru po komunistickém převratu v roce 1948. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány kořenům a počátkům české sociologie, vlivu T. G. Masaryka a jeho následovníků, třem hlavním meziválečným sociologickým školám, úloze českých sociologů při vzniku slovenské sociologie a situaci české sociologie v období druhé světové války a krátce po ní.
Česká sociologie měla a má řadu velkých postav, které výrazně zasáhly do teoretického, metodologického i výzkumného směřování oboru. Mnohé z nich přitom jeho hranice daleko překročily. Osobnosti z řad sociologů se uplatnily v politice, sociální a kulturní sféře i jako veřejně působící intelektuálové, stejně jako další autoři, jejichž sociologická relevance byla rozpoznána teprve zpětně. Slovník českých sociologů je výsledkem práce na projektu Dějiny a současnost české sociologie.
Kdo je kdo v české sociologii a příbuzných oborech je vůbec první oborovou encyklopedií žijících osobností české sociologie, demografie, sociální antropologie, sociální ekologie, sociální filosofie, sociální psychologie, sociálních dějin, sociální geografie, sociální politiky a dalších příbuzných oborů.
Bibliografie shrnuje veškerou sociologickou produkci v českých zemích od 19. století do roku 2009; je rozdělena do tří časových úseků a doplněna předmluvou a osobním rejstříkem.
Bibliografie shrnuje veškerou sociologickou produkci v českých zemích od 19. století do roku 2009; je rozdělena do tří časových úseků a doplněna předmluvou a osobním rejstříkem.
Článek se zabývá empirickým výzkumem chudoby v Československu ve třech obdobích. Mezi roky 1918 a 1948 byla chudobě věnována značná pozornost, avšak možnosti výzkumu byly skromné. V období 1948-1989, komunistický režim dovolil „zkoumání“ chudoby jen pro vylíčení předválečné republiky jako zbídačené třídně rozdělené společnosti, stejně jako soudobých západních zemí. Po roce 1989 možnosti tohoto výzkumu narostly díky národním i mezinárodním podnětům, syntetická práce však doposud chybí.
Článek poskytuje stručný přehled osudů střední třídy v české společnosti a její reflexe v české sociologii. První část je věnována meziválečnému Československu, které bylo vnímáno jako středostavovská společnost. Druhá část popisuje potlačení podnikatelské střední třídy komunistickým režimem a její obnovu v 90. letech. Třetí část je věnována poválečnému sociologickému výzkumu, který se rozvinul zejména v období transformace.
Autor analyzuje institucionální počátky slovenské sociologie, které byly z velké míry ovlivněny českými sociology (Josef Král, Otakar Machotka, Bedřich Vašek), kteří vyučovali první slovenské sociology, zejm. Petera Gulu a Alexandra Hirnera, před rozpadem Československa v roce 1939.
Kapitola analyzuje podporu, které se (části) české meziválečné sociologii dostávalo od agrární strany, a důsledky, k nimž vedla, včetně ideologických a politických deformací akademického výzkumu.
Článek podrobně analyzuje různé cesty etablování sociologie na jednotlivých českých univerzitách a vysokých školách, popisuje formy a obsah výuky sociologie a provádí prosopografickou analýzu studentů tohoto oboru.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter