Vzdělání je výnosná investice

"Se vzděláním klesá i riziko nezaměstnanosti a zvláště se to projevuje v dobách ekonomických krizí včetně současných dopadů epidemie na trh práce. Kvalifikovanější pracovníci jsou také pro zaměstnavatele cennější a hůře nahraditelní," říká Kudrnáčová. Z lepšího vzdělání jednotlivců ale podle ní profitují i celé společnosti. Ty vzdělanější totiž lépe ekonomicky prosperují, méně se potýkají se sociálním vyloučením a souvisejícími negativními jevy, jako je například kriminalita.

Vyšší vzdělání = vyšší příjem

To, že se vyšší vzdělání pozitivně odráží na výši platu, je fakt prokázaný mnoha výzkumy. Jak říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI, po celém světě se běžně odhadují takzvané osobní výdělkové výnosy ze vzdělání. "V akademické literatuře se vyjadřují jako výnosy z dodatečného roku vzdělání, tedy o kolik procent v průměru je v té dané zemi osobní výdělek zvyšován dodatečným rokem vzdělání," vysvětluje Münich.

Napříč zeměmi se tyto odhady pohybují mezi třemi procenty v rovnostářské Skandinávii až po 10 procent v USA. "V rozvojových zemích to většinou bývá výrazně nad 10 procenty, což je důsledek vysokého převisu poptávky nad nabídkou vzdělané pracovní síly. Odhaduji, že u nás to bude kolem sedmi procent," říká Münich.

Infografika

Infografika Mzdy podle ekonomických činností

V českém prostředí se tomuto tématu věnuje například analýza Tomáše Katrňáka a Tomáše Doseděla z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jak oba vědci doložili, zatímco u lidí, kteří měli jen základní vzdělání, činil v roce 2014 průměrný hodinový příjem ze zaměstnání přibližně 90 korun, u vysokoškoláků to bylo přes 200 korun.

Nejenže vyšší vzdělání zajišťuje vyšší příjem, ono také usnadňuje získání práce. Jedna deset let stará analýza českého pracovního trhu ukazuje, že vysokoškolský titul je v podstatě zárukou rychlého získání pracovního místa. Absolventi vysokých škol si obvykle najdou práci během několika měsíců po ukončení studia. Po 12 měsících bylo bez zaměstnání asi 15 procent bakalářů a 17 procent absolventů magisterských oborů; mezi středoškoláky bylo po téže době bez práce 58 procent absolventů gymnázií, 24 procent absolventů technických středních škol a 39 procent absolventů učebních oborů.

Toto zjištění potvrzují i další data. Například ta z roku 2014, kdy byla v Česku nezaměstnaných jen tři procenta vysokoškoláků a čtyři procenta maturantů, ale už osm procent držitelů výučních listů, a dokonce 25 procent absolventů základní školy. Platí přitom přesně to, co výše zmiňovala Michaela Kudrnáčová: vyšší vzdělání úspěšně snižuje riziko, že v dobách krizí přijde člověk o zaměstnání.

Infografika

Infografika Procentuální růst platu v závislosti na získání vysokoškolského titulu

Bylo to vidět i na vývoji mezi lety 2008 a 2009, kdy na českou společnost dolehly důsledky celosvětové finanční krize a byl patrný zlom v nárůstu nezaměstnanosti u lidí s nižším vzděláním (zhruba z 20 procent na 25 procent). Ten samý efekt byl k vidění i mezi lety 2011 a 2012, kdy česká ekonomika procházela recesí (nezaměstnanost u lidí jen se základním vzděláním tehdy vzrostla z necelých 25 až na 30 procent). Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků oproti tomu zůstala mezi lety 2000 a 2014 prakticky beze změny.

Končí filozofové v McDonald's?

Zásadní otázkou, kterou právě v těchto dnech řeší řada středoškoláků, je výběr vysoké školy. Roli při něm může hrát jak pozdější uplatnění na trhu práce, tak i předpokládaná výše příjmu. Nejen v Česku přitom platí, že některé obory se už předem považují v tomto ohledu za méněcenné, například ty humanitní. Tenhle předsudek je sice obecně rozšířený, zároveň je ale v silném rozporu s realitou.

V americkém prostředí to doložila například práce profesora veřejné správy na Harvard Kennedy School Davida Deminga. Podle jeho zjištění je sice pravda, že absolventi oborů STEM, tedy Science (přírodní vědy), Technology (technika), Engineering (technologie) a Mathematics (matematika), vydělávají na začátku pracovní kariéry výrazně víc. S postupujícími lety se ale rozdíly ve výdělcích mezi nimi a absolventy oborů humanitních do značné míry stírají.

Z dat Amerického úřadu pro sčítání lidu za rok 2017 vyplývá, že mladí absolventi technických oborů a počítačové vědy ve věku 23−25 let vydělávali na plný úvazek v průměru 61 744 dolarů ročně. Tedy o 37 procent víc, než na kolik si přišli stejně staří absolventi historie a společenských věd (kam spadají například ekonomie, sociologie či politologie). V době, kdy dosáhnou věku čtyřiceti let, se roční výdělky inženýrů a počítačových specialistů vyšplhají v průměru až na 124 458 dolarů. V porovnání s jejich prvním platem jde o dvojnásobnou sumu. Jenže absolventům humanitních oborů rostou výdělky ještě výrazněji. Třeba absolventi historie nebo některé ze sociálních věd si ročně přijdou na 131 154 dolarů. Vydělají tak více než trojnásobek svého nástupního příjmu.

Podle Deminga je jedním z důvodů tohoto rozdílného vývoje skutečnost, že se technické obory rychle mění a jejich absolventi se musí neustále učit novým věcem, aby udrželi krok s dobou. Výsledkem je tak sice na jedné straně neustálá poptávka po absolventech technických oborů, kteří mají tím pádem i vysoké nástupní platy. Rychlý vývoj poznání a tvrdá konkurence ale zároveň znamenají, že plat absolventů STEM oborů posléze roste pomalejším tempem.

Výdělky humanitně vzdělaných lidí podle Deminga rostou rychle především proto, že se ve velké míře uplatňují v manažerských a obchodních pozicích. Ukazuje se totiž, že humanitní vzdělání je dokáže na podobnou práci vybavit mnohdy lépe než studium technických oborů. To samé tvrdí i Kudrnáčová, podle níž na pracovním trhu v dnešní době roste poptávka po dovednostech ke zvládání nerutinních kognitivních úkolů, které za člověka nemohou převzít stroje. Jako je třeba schopnost analýzy, kritického a tvořivého myšlení nebo jazykových a komunikačních dovedností, a to je přesně to, co společenské a humanitní obory nabízí.

Ať už je vzdělání humanitní nebo technické, platí, že zvyšuje nejen příjem, ale obecně kvalitu života. Jak říká Kudrnáčová, u vzdělanějších lidí je například nižší riziko zdravotních problémů, jsou v průměru spokojenější se životem nebo mají silnější pocit, že mají slovo ve veřejných a politických procesech.

Vzdělání poskytuje zároveň obecnější dovednosti pro zvládání běžných životních situací a řešení každodenních problémů. Zmiňovaný rozsáhlý mezinárodní výzkum PIAAC například ukazuje, že s vyšším vzděláním se pojí lepší schopnost vyhledat si, utřídit a vyhodnotit informace a aplikovat je při dosahování vlastních cílů. Jednoduše řečeno: vzdělanější lidé nejen vydělávají víc, ale žijí i spokojenější život a dělají promyšlenější rozhodnutí.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Investice do vzdělání.