Podle socioložky Dany Hamplové, vedoucí oddělení Sociální stratifikace, by bylo vhodné, kdybychom se dokázali shodnout na ukončení střídání letního a zimního času. Členské země Evropské unie se však před nedávnem rozhodly, že střídání času v říjnu a březnu pro příštích pět let zůstane. Hovořila o tom v podcastu Vinohradská 12 Českého rozhlasu.
„Změny s přechodem na letní čas jsou spojené s celou řadou sociálních a ekonomických problémů. A ještě nutno podotknout, že problémy s přechodem času jsou vždycky na jaře. Na podzim nezaznamenáváme téměř žádnou změnu nebo žádné problémy. Jarní přechod, to už máme velmi dobře zdokumentováno, je spojen s celou řadou problémů,“ vysvětluje Dana Hamplová a zmiňuje například jarní nárůst dopravních nehod. Dopady jsou ale také zdravotní, střídání ovlivňuje negativním způsobem náladu, u školních dětí snižuje pozornost.
Hamplová upozorňuje také na míchání terminologie, jelikož zimní čas původně znamenal posunutí hodinek dozadu oproti standardnímu středoevropskému času, připomíná historický kontext. Zejména potom odkazuje k výzkumu prováděném společně s oddělením chronobiologie Fyziologického ústavu AV ČR. „Zajímalo nás to, jaké chronotypy jsou typické pro Českou republiku. Chronotyp, to je to, co v běžném jazyce označujeme za sovu nebo za skřivana. Sovy jsou lidé, kteří chodí spát spíše později. Skřivani vstávají spíše dříve. Zajímalo nás, do jaké míry je toto biologické nastavení v souladu, nebo naopak v nesouladu s tím sociálním časem, s tím, v kolik musíme chodit do práce, v kolik začíná škola. Tyhle studie se dělají v různých zemích. A například se ukazuje, že Češi jsou o něco ranější chronotypy než lidi v západní Evropě,“ popisuje Hamplová. Upozorňuje však, že takzvaní skřivani a sovy jsou extrémy, nejvíce lidí je někde ve středu a převažují spíše pozdější typy.
Důležité je si uvědomit, že máme výhodu, že žijeme ve středu časového pásma a středoevropský čas (tedy ten „zimní“) je tak skutečně ten „náš“. „Naproti tomu část západní Evropy – velká část Francie, Španělsko, ale i části západního Německa – už leží v jiném časovém pásmu. V podstatě se přizpůsobují našemu času,“ připomíná Hamplová.
Jak se lidé vztahují k možným změnám na jeden z časů? Jaké dopady na zdraví a psychiku by mělo trvalé zavedení letního času? Pusťte si celý podcast Vinohradská 12.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter