Astronomický ústav AV ČR

Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Možný objev první exoplanety mimo naší galaxii?

Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.

Na čem pracujeme: Výbuchy nov v galaxii M83

Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.

Den otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 6. listopadu 10 - 15 hodin

Ústavy Akademie věd v pražském areálu na Spořilově - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a také naše pražské pracoviště - Oddělení galaxií a planetárních systémů - pořádají v rámci Týdne Akademie věd společný Den otevřených dveří v sobotu 6. 11. od 10 do 15 hodin.

Návštěva z chilského velvyslanectví na hvězdárně

21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.

Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů

V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.

Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci

Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.

Načíst další Archiv zpráv

Možný objev první exoplanety mimo naší galaxii?

Pěkné shrnutí s komentářem Dr. Petra Kabátha, vedoucího skupiny výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, si můžete poslechnout v 10 minutách na Českém rozhlase Plus.

Na čem pracujeme: Výbuchy nov v galaxii M83

Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83.

Den otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 6. listopadu 10 - 15 hodin

Ústavy Akademie věd v pražském areálu na Spořilově - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a také naše pražské pracoviště - Oddělení galaxií a planetárních systémů - pořádají v rámci Týdne Akademie věd společný Den otevřených dveří v sobotu 6. 11. od 10 do 15 hodin.

Návštěva z chilského velvyslanectví na hvězdárně

21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.

Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů

V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.

Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci

Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.