Fyziologické studium regulace kvetení bylo v druhé polovině minulého století soustředěno na několik druhů fotoperiodicky reagujících rostlin. Týkalo se hledání receptoru fotoperiodického signálu v listech a též endogenního rytmu, tedy mechanismu jímž rostliny „vnímají“ a měří délku dne. Dále pokusů určit povahu květotvorné látky – florigenu, který v apikálních meristémech navozuje tvorbu květů, a anatomického a cytologického popisu změn s tím spojených.



Bernier G. and Périlleux C. (2005): A physiological overview of the genetics of flowering time control. Plant Biotechnology Journal 3: 3–16

Macháčková I. a Krekule J. (2002): Šestděsjat pjať let issledovanija signalov. Fiziologija rastenij 49, 4: 509

Seidlová F. a Krekule J. (1968): Growth effects of thiouracil and possibility of selective inhibition of floral differentiation in Chenopodium rubrum L. Biol. Plant. 10: 41-50

In the second half of the 20th century the physiological study of flowering regulation focused on several plant species with photoperiodic reaction. The main aim was to discover a receptor of photoperiodical signals in leaves and also the endogen rhythm, i.e. a mechanism through which plants can perceive and measure the length of a day. Experiments were developed to determine the character of florigene as a substance initiating flower formation in apical meristems, as well as to describe corresponding anatomical and cytological changes.