Biota Bělověžského pralesa je sice dlouhodobě studována a poměrně dobře známa, nicméně díky značné rozloze, pestrosti a odlehlosti centrální části jsou stále nacházeny zajímavé druhy. Mnoho z nich zde má přirozené pozůstatky populací z chladnějších nebo sušších období holocénu. Houby jsou skupinou, která zde kombinuje pozoruhodné výskyty druhů s odlišnými ekologickými nároky na prostředí (substrát, klima atp.), či dokonce druhy severských jehličnatých lesů s druhy teplomilných listnatých hájů. Jedním z možných vysvětlení je postglaciální vývoj vegetace, kdy došlo k pozdnímu prolnutí otevřených a prosvětlených borů a kontinentálních doubrav s mladšími smíšenými porosty bez účasti buku a jedle, které se do této oblasti vůbec nerozšířily. Dožívající mohutné duby, borovice a smrky nemají kvůli silnému zastínění habrem a lípou v současných porostech následnou generaci a houby vázané na rozklad jejich dřeva jsou tak ve střednědobém časovém horizontu silně ohrožené.
Citovaná a použitá literatura:
HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav (eds.). Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic]. Příroda, 2006, 24: 1-282.
HOLEC, Jan, et al. Białowieża National Park: Monitoring of fungal diversity on fallen oak trunks. Research report, 2017. Depon. in: Národní muzeum, Praha.
HOLEC, Jan, et al. Pluteus fenzlii (Agaricales, Pluteaceae) – taxonomy, ecology and distribution of a rare and iconic species. Sydowia, 2018, 70: 11-26.
JUNNINEN, Kaisa; KOMONEN, Atte. Conservation ecology of boreal polypores: a review. Biological Conservation, 2011, 144.1: 11-20.
KARASIŃSKI, DARIUSZ, et al. Contribution to biodiversity assessment of european primeval forests: new records of rare fungi in the Białowieża Forest. Pol. Bot. J, 2009, 54.1: 55-97.
KARASIŃSKI, Dariusz; WOŁKOWYCKI, Marek. An annotated and illustrated catalogue of Polypores (Agaricomycetes) of the Białowieża Forest (ne Poland). Polish Botanical Journal, 2015, 60.2: 217-292.
KUPRYJANOWICZ, Mirosława. Postglacial development of vegetation in the vicinity of the Wigry Lake. Geochronometria, 2007, 27.1: 53-66.
KWIATKOWSKI, Włodzimierz. Vegetation landscapes of Białowie za Forest. Phytocoenosis 6 (N. S.) Supplementum Cartographiae Geobotanicae, 1994, 6: 35-87.
LATAŁOWA, Małgorzata; VAN DER KNAAP, Willem Oscar. Late Quaternary expansion of Norway spruce Picea abies (L.) Karst. in Europe according to pollen data. Quaternary Science Reviews, 2006, 25.21-22: 2780-2805.
MAGRI, Donatella. Patterns of post‐glacial spread and the extent of glacial refugia of European beech (Fagus sylvatica). Journal of Biogeography, 2008, 35.3: 450-463.
MARKS, L. Last deglaciation of northern continental Europe. Cuadernos de Investigación Geográfica, 2015, 41.2: 279-293.
RYMAN, Svengunnar; HOLMÅSEN, Ingmar. Svampar. Stockholm: Interpublishing, Stockholm, 2006.
SZEWCZYK, Jan; NAWROCKI, Jerzy. Deep‐seated relict permafrost in northeastern Poland. Boreas, 2011, 40.3: 385-388.
ŠAFANDA, Jan; SZEWCZYK, Jan; MAJOROWICZ, Jacek. Geothermal evidence of very low glacial temperatures on a rim of the Fennoscandian ice sheet. Geophysical Research Letters, 2004, 31.7, L07211, doi:10.1029/2004 GL019547
http://linnaeus.nrm.se
Although the biota of the Bialowieza Forest is well-known and well described, due to the considerable area, high habitat diversity and the distant core zone, there are still many interesting and/or new species. Their residual populations originated from the colder or drier periods of the Holocene. Mushrooms, which were our case study group of organisms in the Bialowieza Forest, combine remarkable occurrences of species with the different ecological demands on substrate, climate etc. The species typical for the coniferous forests in northern Europe meet the thermophilous species of deciduous forest in southern Europe. We can explain this by the post-glacial vegetation succession, when the earlier open pine and continental oak forests have been overgrown with younger mixed woods, but without the participation of beech and fir from the Atlantic. Ancient large oak, pine and spruce trees were not succeeded by a subsequent generation, due to current shading by hornbeam and lime. Therefore, the specialized mushroom decomposers are endangered in the medium-term period.
