Uhde: „Myšlenka nepodmíněného základního příjmu se periodicky vrací v době různých krizí“

Zuzana Uhde hned zkraje podcastového rozhovoru upozorňuje, že se v případě nepodmíněného – tedy garantovaného – příjmu nejedná o novou myšlenku. „Často se uvádí Utopie Thomase Moorea z 16. století, kde se určitá dávka základního garantovaného příjmu objevuje s myšlenkou rozvoje společnosti a zamezením toho, aby lidé bez příjmu, kteří si potřebují zajistit obživu, nebyli hnáni do nelegálních aktivit, obstarávání jídla krádežemi a podobně. Souvisí to tedy se sociálním strádáním a snahou zabezpečit všem základní příjem,“ vysvětluje a odkazuje k situaci, při níž jsou lidé hnáni pouze existenciální nutností k vydělávání si na živobytí a nemají prostor pro rozvoj kreativity a pro činnosti, které by byly prospěšné pro společnost. „Můžeme také říct, že se nepodmíněný základní příjem periodicky vrací v době různých krizí, kdy si společnost uvědomuje, že systém tak, jak je nastavený, nefunguje, a vytváří se ve společnosti poptávka a tlak na jeho redefinici a reformy,“ doplňuje Uhde.

Jak dnes uvažujeme o nepodmíněném základním příjmu, vychází podle Uhde zejména z diskuze započaté v 80. letech, kdy byla v roce 1986 založena síť Basic Income European Network, přejmenovaná v roce 2004 na Basic Income Earth Network. V současnosti se pak o konceptu garantovaného příjmu často hovoří v souvislosti s automatizací a robotizací. Podle Uhde je však proměna práce evidentní a změna je potřeba. „Myšlenka plné zaměstnanosti se ukazuje jako nedosažitelná už dlouho. To nesouvisí jen s robotizací nebo novými technologiemi. Všeobecný základní příjem tady vstupuje do debaty s argumentem, že není důležité, abychom všichni pracovali od nevidím do nevidím, ale jde také o to, abychom využili zdroje, které máme, a bohatství ekonomiky společnosti ke všeobecnému dobru,“ uvádí. 

Jedním z důsledků zavedení základního příjmu podle ní je, že redefinuje naši představu o tom, co to je smysluplné zaměstnání a práce. „Spoustu lidí se vůbec neztotožňuje s tím, co dělá. Chodí do práce, ale seberealizaci, uznání nebo štěstí v ní nenacházejí. Naopak jiné činnosti, které nejsou finančně ohodnoceny, jim je přinášejí. Základní nepodmíněný příjem umožňuje znovu promyslet, co považujeme za smysluplné. Například péči vnímáme jako společensky prospěšnou a nezbytnou, ale přitom je ohodnocena mizerně nebo vůbec,“ vypočítává argumenty Uhde.

Celý podcast je k dispozici online či v přehrávači níže.