Previous Next
Měšťák, kulak, kněz a Američan: emblémy světa, který škodí PETR A. BÍLEK Výzkum éry českého stalinismu, datované obvykle roky 1948 až 1956, ale označované někdy i vágněji, avšak...
Zpráva o konferenci Svatá Ludmila — Ženy v christianizaci střední Evropy Další pokračování nesmrtelného sporu o dataci Kristiánovy legendy VENDULA REJZLOVÁ 26. a 27. května 2021 proběhla...
Studentská literárněvědná konference 2021 TEREZA ROHÁČOVÁ Ve dnech 27.−29. dubna 2021 se uskutečnil devatenáctý ročník Studentské literárněvědné konference (dále...

Kratochvil knihaLidé vypráví příběhy také proto, aby v paměti udrželi své vzpomínky. Čím se ale liší vyprávění příběhů zachycujících traumatické zážitky z války, totalitní represe či katastrofy, jakou byl výbuch atomové elektrárny v Černobylu? Trauma je ze své podstaty nevyslovitelné, a tak literatura založená na posttraumatickém vyprávění je vzácnou příležitostí kreativně a emocionálně uchopit prožité trauma. Posttraumatické vyprávění můžeme také chápat jako myšlenkový experiment, jenž pomocí literární fikce vytváří cestu k jádru traumatického zážitku, který jinak zůstává nevyslovitelný. Po cestách těchto příběhů se vydal Alexander Kratochvil, který ve své knize Posttraumatisches Erzählen interpretuje české, ukrajinské a německé literární texty založené na posttraumatických vyprávěních.

Monografie vznikla v rámci Fellowshipu J. E. Purkyně Akademie věd ČR.