Monografická studie se soutředí na čtyři různé aspekty zkoumaného fenoménu. Obsahem první kapitoly je generační porovnání různorodých reflexí dobové evropské historiografie v recenzích publikovaných v českých historických časopisech. V další kapitole autorka sleduje zahraniční studijní cesty nastupující generace badatelů. Třetí část pojednává o překladech odborných textů, které přinesly metodické obohacení české historiografie. Cílem závěrečné syntetizující kapitoly je dokázat, že právě snaha české akademické komunity obstát v evropském kontextu, vedla ke kvalitativnímu růstu oboru, který znamenal nejen zpřesnění metodiky výzkumu, ale i vznik a metodické vymezení nových disciplín, například dějin umění, nebo, v kontextu diskutované monografie, emancipace literární historie.
Previous
Next
Měšťák, kulak, kněz a Američan: emblémy světa, který škodí
PETR A. BÍLEK
Výzkum éry českého stalinismu, datované obvykle roky 1948 až 1956, ale označované někdy i vágněji, avšak...
Zpráva o konferenci Svatá Ludmila — Ženy v christianizaci střední Evropy
Další pokračování nesmrtelného sporu o dataci Kristiánovy legendy
VENDULA REJZLOVÁ
26. a 27. května 2021 proběhla...
Studentská literárněvědná konference 2021
TEREZA ROHÁČOVÁ
Ve dnech 27.−29. dubna 2021 se uskutečnil devatenáctý ročník Studentské literárněvědné konference (dále...