Previous Next
Měšťák, kulak, kněz a Američan: emblémy světa, který škodí PETR A. BÍLEK Výzkum éry českého stalinismu, datované obvykle roky 1948 až 1956, ale označované někdy i vágněji, avšak...
Zpráva o konferenci Svatá Ludmila — Ženy v christianizaci střední Evropy Další pokračování nesmrtelného sporu o dataci Kristiánovy legendy VENDULA REJZLOVÁ 26. a 27. května 2021 proběhla...
Studentská literárněvědná konference 2021 TEREZA ROHÁČOVÁ Ve dnech 27.−29. dubna 2021 se uskutečnil devatenáctý ročník Studentské literárněvědné konference (dále...

ČE mensi

Tato stránka je věnována Encyklopedii českého literárního samizdatu 1948–1989, kterou připravuje tým pracovníků oddělení lexikografie Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze a v Brně. Encyklopedie zahrne samizdatové edice, časopisy a nejvýznamnější neperiodické sborníky orientované na oblast beletrie a literární vědy a publicistiky, popřípadě na příbuzné oblasti umění a humanitních věd, a přinese též několik přehledových a kontextových hesel. Práce na jednotlivých heslech by měla být ukončena v prosinci 2017, rok 2018 je vyhrazen pro nezbytné doplňky a redakční práci, v roce 2019 dokončíme obrazovou redakci a téhož roku knihu vydáme.

            Redakční tým tvoří Michal Přibáň, Petra Loučová, Michal Jareš a Alena Přibáňová, autorsky spolupracují Eduard Burget, Marta Edith Holečková, Veronika Košnarová, Pavel Šidák a Andrea Vítová. Našimi konzultanty jsou Jiří Gruntorád, Martin Machovec a Tomáš Vrba.

 

Proč právě Encyklopedie?

Český samizdat, resp. nezávislé písemnictví období mezi únorem 1948 a listopadem 1989, dávno není fenoménem neznámým, nadále však zůstává jevem do jisté míry tajemným. Bezprostředně po pádu komunistického režimu vznikla v Praze knihovna Libri prohibiti, které se během pětadvaceti let podařilo shromáždit přibližně 17 000 knihovních jednotek a 450 titulů samizdatových časopisů. Své samizdatové sbírky postupně založily také různé archivy, muzea, akademická pracoviště apod., přesto o mnoha utajovaných vydavatelských aktivitách literární historie dosud téměř nic neví. Bylo pořízeno několik bibliografických soupisů, vyšlo mnoho článků, studií i knih, které popisně či analyticky charakterizují jednotlivé ediční řady, časopisy či práci jednotlivých okruhů vydavatelů a distributorů. Avšak publikace, která by odborné i laické veřejnosti poskytla ucelenou sumu základních informací takříkajíc „pod jednou střechou“, dosud chybí. Protože jsme se při své odborné práci s její absencí často potýkali, rozhodli jsme se, že se pokusíme k takovému dílu položit základ.

 

Co v Encyklopedii najdete (a co zatím nikoli)

violit 2Pracovní heslář encyklopedie (časopisy, edice, sborníky), soustředěné prozatím primárně na literární samizdat, zahrnuje prozatím více než 200 hesel známých a významných edičních řad, časopisů a výběrově též neperiodických sborníků; počet hesel přitom postupně stále narůstá o řadu mimopražských a mimobrněnských aktivit, z nichž mnohé dosud nebyly v odborném prostředí jakkoli reflektovány. Zveřejněné podoby hesláře je nutno chápat jako pracovní: posloužit mají ke konzultacím se zájemci, kteří nám popřípadě mohou pomoci doplnit údaje, opravit chyby, upřesnit informace, které se nám zatím podařilo získat apod. Všechny hesláře budeme průběžně aktualizovat a doplňovat, popřípadě v nich budeme škrtat. Omezení záběru hesláře na oblast beletrie, literární vědy a esejistiky, věd o umění a příbuzných disciplín je dáno specializací našeho pracoviště, nemuselo by však jít o ohraničení definitivní a závazné: ve chvíli, kdy se naše práce přiblíží k cíli, můžeme se ve spolupráci s politology, historiky, sociology, kunsthistoriky a dalšími badateli pokusit o druhý krok a záběr encyklopedie rozšířit do dalších oblastí, do nichž kdysi samizdatová vydavatelská činnost pronikla.

            Není smyslem těchto stránek prezentovat dokončená hesla, která budou součástí knižního vydání, počítáme však s uveřejněním „náhledů“ jednotlivých typů hesel, které zájemcům umožní přesněji a důkladněji se zorientovat v našich záměrech.

Jedním ze základních principů samizdatu bylo pochopitelně jeho utajení. Proto dnes máme k dispozici minimální písemnou dokumentaci, mimoediční samizdatové opisy zůstávají v soukromých archivech někdejších čtenářů a vydavatelů, takže literární historie musí pracovat s omezeným množstvím pramenů. Práce na předchozích publikacích (z poslední doby např. kniha Česká literární nakladatelství 1949–1989) nás poučila, že některé důležité informace stále ještě zůstávají jen ve vzpomínkách aktérů někdejších událostí. Proto prosíme o pomoc a spolupráci vás, kteří jste se samizdatového provozu zúčastnili, ať už jako vydavatelé, opisovači, výtvarníci, knihvazači či distributoři. Prostřednictvím těchto stránek si můžete přečíst pracovní verze hesel a poskytnout nám chybějící informace, popřípadě opravit naše omyly. Můžete nás upozornit na nedostatky v hesláři, poskytnout nám informace o vydavatelích, jejichž jména a dílo jsou nám prozatím utajeny atd.

Rádi bychom i s vaší pomocí podali příštím generacím zprávu o snad už uzavřené kapitole dějin české literatury pokud možno nezjednodušenou a nezkreslenou...

 

Kontakt: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1

Telefon: 222 828 160

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.