O stresované rýži
Rostliny rýže se ve věku zhruba dvou týdnů (pěstovány při 27 °C přes den / 25 °C v noci) stresují chladem (5 °C po dobu 24 hod.), přičemž některé rostliny jsou předem aklimatizovány (předem přivyknuty na mírnější chlad 15 °C přes noc). Stres chladem je aplikován buď na celou rostlinu nebo pouze na nadzemní či podzemní část. Sleduje se míra stresu, hormonální odpověď, zastavení růstu a schopnost rostlin stres kompenzovat.
Celou reportáží nás provedla Jana Jarošová z Laboratoře hormonálních regulací u rostlin.
Na obrázku je zachycená čerstvě vysetá rýže v hydroponickém sytému. Pěstováno na médiu Yoshida. |
Zhruba po pěti dnech už je možné pozorovat rostoucí rýži. |
Na fotce jsou zachycené dvoutýdenní rostliny rýže. V tomto stáří se s nimi dělá náš pokus. |
Na obrázku můžete vidět zařízení, které si šikovní členové laboratoře vyrobili. Zařízení slouží při děleném stresu (kořen nebo nadzemní část) a aktivně chladí (popř. ohřívají) médium. Toto je řídící jednotka, kde lze nastavit, na kolik stupňů má být médium chlazeno/ohříváno (při stresu na kořeny je to 5 °C a klimabox jede na 20 °C, při stresu na nadzemní část je to naopak). |
Detail řídící jednotky. Zde probíhá stres na nadzemní část, kořeny mají komfortních 20 °C. |
Zde je samotné zařízení, v kovových vanách (lze vidět okraje) je nalito médium, které je udržováno na danou teplotu bez ohledu na okolí. |
Na této fotografii se můžete podívat, jak vypadají rostliny rýže, které se vyjmou z vany a přendají do zařízení zmíněného výše, kde na ně budeme působit teplotním stresem na nadzemní části. |
Na listech můžete pozorovat následky teplotního stresu (zaschlé konce listů). |
Rostliny se odebírají ihned po stresu a potom tři dny po stresu, po zotavovací („recovery“) fázi. Náhodně vybrané rostliny jsou měřeny a váženy. Zjišťuje se, který stres zastavil růst kořenů/nadzemní části nejvíce; jak byla po kterém stresu rostlina schopna růst obnovit po oněch třech dnech a ve které části kompenzovala nejvíce/nejméně. Dále se odebírá zvlášť list, kořen a uzel rostlin. Vzorky jdou následně na analýzu hladin hormonů, exprese genů, tvorby proteinů, stanovení míry poškození membrán pomocí peroxidace lipidů, stanovení aktivity degradačního enzymu cytokininů cytokininoxidasy/dehydrogenasy (CKX). |
Odebírají se špičky kořenů (nejaktivnější část). |
Poté se u kořenů ustřihnou uzle – viz červený kroužek. U listů se odebírají pouze prostřední části. |
Odběr vzorků a měření/vážení probíhá současně. Na tomto pokusu je zajímavé sledovat, nakolik rostlině pomůže aklimatizace a komunikace orgánů mezi sebou, aby co nejvíce zmírnila projevy stresu a byla schopná ve stresovém prostředí dobře růst. |
Reportáž ve formátu pdf zde.