Dvanáctého srpna 2021 zemřel ve věku 87 let dlouholetý pracovník našeho ústavu docent Jiří Luštinec. K rozvoji české rostlinné biologie přispěl svou vědeckou i organizační prací.

„Jirka, ač skromný muž vcelku nenápadného života, se významně zasloužil v mnoha oblastech. Uvedu z nich alespoň dvě: pomoc třetímu světu v letech šedesátých a konsolidaci pražské katedry fyziologie rostlin začátkem let devadesátých.“

„Měl vždy obdivuhodně pevné morální zásady a byl mu cizí jakýkoliv kompromis s režimem,“ říká ředitel našeho ústavu doktor Martin Vágner.

Doc. RNDr. Jiří Luštinec, CSc. (11. 2. 1934 – 12. 8. 2021) pracoval do začátku devadesátých let minulého století v Ústavu experimentální botaniky Československé akademie věd a poté krátce v nově založeném Ústavu molekulární biologie rostlin ČSAV.

Zabýval se hlavně biologií rostlin pěstovaných ve tkáňových kulturách a regulací metabolismu škrobu.

Od roku 1964 do roku 1967 působil jako expert Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Kambodži.

Věnoval se tu výzkumu kaučukovníku – především způsobů, jak zvýšit produkci latexu, z něhož se získává kaučuk. Své studie zaměřil na metody řezu kmene, které by zajistily maximální výtěžek latexu, a na hormonální stimulaci podporující tvorbu této důležité suroviny.

Odběr vzorků latexu z kmene kaučukovníku na plantáži v Kambodži, 1964–1967. První zprava je Jiří Luštinec. Archiv ÚEB.

V letech 1991–1997 byl Jiří Luštinec vedoucím katedry fyziologie rostlin (nyní katedra experimentální biologie rostlin) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zásadně přispěl ke koncepční transformaci tohoto pracoviště.

Odborné zaměření katedry se díky jeho úsilí rozšířilo o molekulární a buněčnou biologii rostlin, jež zde před rokem 1990 neměly téměř žádné zastoupení.

Působení docenta Luštince nastartovalo přerod katedry v moderní výzkumné pracoviště s rozsáhlými mezinárodními kontakty a vědecky ji posunulo směrem, který je v rostlinné biologii dodnes aktuální.

Docent Jiří Luštinec v pozdějších letech