IDEA anti COVID-19

Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za září 2021

11. 10. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze září ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost se ukazují jako více než mírné. Po odhlédnutí od sezónních efektů, obecná míra nezaměstnanosti během září ’21 mírně poklesla. Česko tak zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci září ’21 (3,5 %) byl oproti předcovidovému září ’19 vyšší o 0,9 procentního bodu (p. b.), u mužů o 0,8 p. b. a žen 0,9 p. b. (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje výrazně dynamičtěji než žen.
• Úřady práce zaznamenaly proti předchozím zářím nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, výrazně vyšší u mužů (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pracovníky ve službách a prodeji a Úředníky. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
• V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci září vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 20–24 a 35–49 let. (Graf 8).
  
• Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
  
• Muži během července až září opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však celkově rychleji než před rokem. Oproti loňsku se výrazně zrychlily odchody během 10.–24. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (6+ měsíců) na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen, vykazuje klesající trend (Graf 5).
  
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+1,5 p. b.) a Praha (+1,2 p. b.) (Graf 12).
  
• Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).