7. 5. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z dubna 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i po více než roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti byla na konci dubna ’21 o něco nižší než na konci února. Přes optimistický výhled ekonomické situace je však stále předvídání vývoje nezaměstnanosti s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci dubna ’21 (4,1 %) byl oproti dubnu ’19 vyšší o 1,4 procentních bodů (p.b.). U mužů o 1,3 p.b. a u žen o 1,4 p.b. (Grafy 1 a 4).
• Nezaměstnaní zaznamenali oproti stejným měsícům předchozích let nižší přílivy (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Služeb a prodeje, Řemeslníků a Montérů. Nárůsty jsou mírně vyšší u žen (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenává nejnižší nárůsty nezaměstnanosti.
  Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 7).
• Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 a 45–49 let. Ženy vykazují nejvyšší tempa růstu kolem důchodového věku, jedná se však o řádově nižší počty osob než u ostatních skupin (Graf 8).
• Míry nezaměstnanosti jsou vyšší u mladších ročníků a pracovníků okolo důchodového věku. Růsty počtu nezaměstnaných jsou však v těchto skupinách nižší (Graf 9).
• Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména bez maturity (Graf 10).
• Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, a to rychleji než před rokem. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během 4. – 9. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 11). To zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který od nástupu krize roste a je vyšší u žen (Graf 5).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+3 p.b.), Ústecký a Praha (+1,7 p.b.) (Graf 12).
• Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních růstů obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 13).