- 2021 (39)
- Listopad (2)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (16)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- 2021 (10)
- Listopad (8)
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za říjen 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za září 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za srpen 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za červenec 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za červen 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za květen 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za duben 2021
- Vývoj nezaměstnanosti v období covid-19 za březen 2021
- Březen (1)
- Únor (1)
- Listopad (8)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Dopady odkládaného zrušení superhrubé mzdy
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>13. 9. 2018 Superhrubá mzda, zavedená v roce 2008, čelila již několika pokusům o zrušení. Poslední záměr na zrušení superhrubé mzdy spolu se zavedením progresivního daňového systému se objevil v únoru letošního roku jako součást daňového balíčku navrhovaného Ministerstvem financí České republiky a posléze i v programovém prohlášení současné vlády. V srpnu 2018 tento záměr z legislativního balíku vlády opět vypadl, ale lze očekávat, že tato novela bude předložena v budoucnu znovu.
Jako celek by novela znamenala výrazné změny ve způsobu výpočtu daně z příjmů, ale samotné ekonomické dopady na zdanění osobních příjmů by byly poměrně malé nebo nulové pro naprostou většinu daňových poplatníků. Hlavní charakter českého systému přímých daní, daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a odvodů na zdravotní a sociální pojištění, by novelou nebyl dotčen: relativně menší význam DPFO oproti povinným pojistným odvodům, relativně nízká míra progresivity, poměrně vysoké mezní a participační zdanění osob s nízkými příjmy či bez příjmů.
Novelou navrhované zrušení superhrubé mzdy a doprovodné změny by snížily daňovou zátěž téměř všem zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Novela by daňovou zátěž nezvýšila žádnému daňovému poplatníkovi.
Výhodněji by novela dopadla na OSVČ, u kterých by průměrná daňová sazba klesla o 1,6 procentního bodu, a OSVČ by tak v průměru ušetřily 7 000 Kč ročně. U zaměstnanců by došlo k poklesu průměrné daňové sazby pouze o 0,7 procentního bodu a ke snížení daňové zátěže v průměru o 3 500 Kč ročně.
Novela by nepomohla zaměstnancům a OSVČ s nejnižšími příjmy, kteří dnes neplatí žádné daně z příjmu a těm OSVČ, které platí odvody sociálního a zdravotního pojištění z minimálních povinných základů. Tito poplatníci by si nemohli snížit ani odvedené daně ani pojistné odvody a novela by na ně neměla žádný vliv.
Nová možnost odečíst si 75 % ze zaplaceného pojistného by u OSVČ změnila přepočet z hrubého zisku na daňový základ. Nově by stejný hrubý zisk OSVČ znamenal menší odvodový základ, proto by po novele zřejmě narostl počet OSVČ, které odvádějí pojistné z minimálních povinných základů.
Existence minimálních povinných základů pro pojistné odvody způsobuje, že dopady novely by byly u OSVČ s nízkým ziskem velmi různorodé. Některým z nich by novela nepřinesla snížení daní žádné, zatímco jiným OSVČ s podobně vysokým hrubým ziskem by přinesla snížení daňové sazby až o 1,7 procentního bodu.
Navržená novela by snížila příjmy veřejných rozpočtů asi o 21 mld. Kč ročně.
Celou studii si můžete přečíst zde:
Dopady odkládaného zrušení superhrubé mzdy
Autoři: Klára Kalíšková, Michal Šoltés
Září 2018
Kontakty pro média:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Telefon: +420 224 005 146
Mobil: +420 602 698 440
Web: https.//idea.cerge-ei.cz
www.facebook.com/ideacerge