10. 8. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z července 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

• Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost po silných poklesech HDP zůstávají i po více než roce mírné. Česko tak zůstává zemí EU s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nijak zásadní. Obecná míra nezaměstnanosti během července ’21 stagnovala. Přes optimistický výhled ekonomické situace je však stále předvídání vývoje nezaměstnanosti s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci července ’21 (3,7 %) byl oproti červenci ’19 vyšší o 1 procentní bod (p. b.), jak u mužů tak žen (Grafy 1 a 4). Od března 2021 se situace mužů zlepšuje dynamičtěji než žen.
• Úřady práce zaznamenaly proti předchozím letem výrazně nižší přílivy nezaměstnaných (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziročního tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese Řemeslníků a opravářů, Obsluhy strojů a Montérů, výrazně vyšší u mužů (Graf 6).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci následováni Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 7).
• V období covid-19 narostly počty nezaměstnaných vyšším tempem ve středních věkových skupinách, které však i na konci července vykazovaly nižší míry nezaměstnanosti než nejmladší a nejstarší. Vyšší meziroční tempa růstu nezaměstnaných u mužů sledujeme ve věkových kategoriích 20–24 a 30–49 let. (Graf 8).
• Podstatně výraznější tempo růstu zaznamenali lidé se středním vzděláním, a to zejména muži bez maturity (Graf 9).
• Muži během května až července opouštěli úřady práce rychleji než ženy, obě skupiny však rychleji než před rokem. Oproti loňsku se nepatrně zpomalily odchody během 1.–3. měsíce trvání nezaměstnanosti (Graf 10). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let, který je vyšší u žen však oproti předchozímu měsíci vzrostl jen nepatrně (Graf 5).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenal kraj Karlovarský (+2 p. b.) a Praha (+1,5 p. b.) (Graf 12).
• Česko nadále vykazuje jednu z nejnižších měr i meziročních temp růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU v průběhu krize covid-19 (Graf 11).