6. 2. 2021 Grafické znázornění vývoje nezaměstnanosti

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z ledna 2021 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

Shrnutí:

• Celkové dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost v časech nebývalých poklesů HDP zůstávají i po 3/4 roce mírné. Česká republika tak zůstává zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Charakter rozdílů v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou očekávatelné, ale nejsou nijak zásadní. V lednu ’21 lze oproti předešlému roku překvapivě pozorovat nižší příliv nezaměstnaných. Věrohodné předvídání vývoje nezaměstnanosti je však s ohledem na počet neznámých faktorů obtížné.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna ’21 (4,3 %) byl oproti lednu ’20 vyšší o 1,2 procentních bodů (p. b.). U mužů o 1,1 p.b. a u žen o 1,3 p. b. (Grafy 1 a 4).
• Stále mírný nárůst nezaměstnaných byl dán nižšími odlivy nezaměstnaných. Muži i ženy oproti předchozímu roku překvapivě zaznamenali nižší přílivy (Grafy 2 a 3).
• Nejvyšší meziroční tempo růstu nezaměstnanosti vykazují profese Služeb a prodeje, Úředníků, Technických pracovníků a Specialistů. Nárůsty jsou u obou pohlaví obdobné, ženy však zaznamenaly výraznější nárůst ve skupině Řemeslníci a opraváři (Graf 5).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci; ale právě tato skupina zaznamenává po Pracovnících v zemědělství nejnižší meziroční nárůsty nezaměstnanosti. Covid-19 krize nejvíce zasáhla Pracovníky ve službách a prodeji, kteří vykazují nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (Graf 6).
• Nejvyšší tempo nárůstu nezaměstnanosti u mužů sledujeme ve věkové kategorii 20–24 let. Mezi ženami vykazují nejvyšší tempa růstu lidé kolem důchodového věku a také v kategorii 30–39 let (Graf 7).
• Výraznější tempo růstu zaznamenali lidé bez maturity i s maturitou. Nárůsty jsou však nižší než v předchozích měsících (Graf 8).
• Navzdory očekávanému ekonomickému útlumu úřady práce hlásí dokonce vyšší počty volných pracovních míst než v předchozích měsících. Téměř 3/4 těchto míst však vyžadují pouze základní vzdělání. Je otázka, nakolik jsou údaje reálné (Graf 10).
• Ženy i muži v posledních 3 měsících opouštěli úřady práce podobně rychle, ale výrazně pomaleji než před rokem. Oproti loňsku se více zpomalily odchody během 4.–9. měsíce nezaměstnanosti (Graf 11). To přispívá k růstu podílu dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let. Ten od nástupu krize konstantně roste a je tradičně vyšší u žen (Graf 9).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Zdaleka nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných zaznamenal kraj Karlovarský (+2,9 p. b.) a Praha (+1,7 p. b.) (Graf 12).
• Česko nadále vykazuje nejnižší míru i růst obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU od počátku krize covid-19 (Graf 13).