Strategie AV21

Strategie AV21 je projekt Akademie věd České republiky, který vznikl v roce 2015. Zahrnuje více než dvacet výzkumných programů určených k řešení aktuálních společenských výzev s mezioborovou a meziinstitucionální spoluprací.

Archeologický ústav AV ČR, Brno se zapojuje do těchto tří programů:

Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací

2020

  • PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti (navazující projekt)

    – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

    V rámci etapy 2020 víceletého projektu probíhá vyhodnocení výzkumů 3. a 10. kostela v Mikulčicích. Kostel č. 3 – bazilika představuje největší a nejsložitější stavební komplex v rámci mikulčických kostelů i velkomoravské sakrální architektury obecně. Proběhla vektorizace terénní dokumentace z obou etap výzkumu: původního výzkumu 1957–1964 a revizního výzkumu 2010–2011. Vzorky malt a omítek zpracovává Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Probíhá evidence nálezového materiálu a jeho propojení s terénním kontextem. Výsledky zpracování, stejně jako základní otázky stavebního vývoje, stavební technologie a chronologie kostelních staveb jsou průběžně diskutovány na pracovních setkáních a workshopech.

  • Mgr. Michal Hlavica, Ph.D.: Sekyrovité hřivny jako projev ekonomicko-politické konfigurace velkomoravské společnosti

    – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, Technické Muzeum v Brně

    V roce 2020 byl ve spolupráci s Oddělením přírodních věd a archeometrie na ARÚP AV ČR zahájen metalografický průzkum dochovaných nálezů sekyrovitých hřiven. Výsledky analýz by měly být známy v průběhu roku 2021. Paralelně s těmito aktivitami byl ve spolupráci s Technickým Muzeum v Brně uskutečněn také archeologický experiment s cílem pochopit proces jejich produkce. Část těchto experimentálních aktivit byla uskutečněna v rámci worskhopu staré železářství (16. – 18. 9. 2020) a popularizační akce Slované na huti (19. 9. 2020).

    Výstupem z experimentu je odborná publikace popisující specifika výrobního procesu sekyrovitých hřiven a důsledky jeho poznání pro interpretaci funkce tohoto artefaktu v raně středověké (velkomoravské) ekonomice: Hlavica, M., Bárta, P., Merta, O. Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice. Archeologia Technica. 2020, 31(prosinec), 15-27. ISSN 1805-7241. Dostupné z: http://archeologiatechnica.cz/node/357

2019

  • Mgr. Marek Hladík, Ph.D.: Zázemí hradiště Mikulčice-Valy v 9. století

    – spolupracující pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno / Archeologický ústav AV ČR, Praha / Katedra archeológie FF UK v Bratislave / Katedra archeológie FF UKF v Nitre

    Během posledních dvou desetiletí jsme realizovali rozsáhlý interdisciplinární výzkum vzájemných vztahů mikulčického aglomerace a jejího hospodářského zázemí. Sledování těchto vztahů v průběhu Velké Moravy i v období významných geopolitických změn po jejím rozvratu je jedním z prvních předpokladů pro pochopení celé komplexity zkoumané společnosti a interpretování úrovně etatizačných procesů. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v různých domácích a zahraničních odborných vydavatelstvích především jako cizojazyčné články a monografie. Cílem projektu je otevřít novou vědeckou diskusi na vybraná klíčová témata (např. subsistenční strategie center, hospodářské modely raného středověku) a současně předložit široké veřejnosti atraktivní publikaci, která by sumarizovala naše současné poznatky a názorným způsobem dokumentovala interdisciplinární archeologický výzkum tohoto fenoménu. Hlavním výstupem projektu je vědecký workshop k hospodářským otázkám Velké Moravy za účasti odborníků z oborů archeologie, historie, archeobotanika, archeozoologie apod. a dále publikace Zázemí hradiště Mikulčice-Valy v 9. století , určená široké veřejnosti.

  • Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Kovy “ryzí“ a kovy „barbarské” (navazující projekt)

    Předmětem projektu je drobná kovová industrie především z doby římské, v níž je dichotomie římských a germánských výrobků dlouhodobým paradigmatem. Projekt je zaměřen na bližší poznání technologických aspektů a surovinové skladby kovové industrie. Po nezbytné standardní dokumentaci prováděná série materiálových rozborů (především XRF měření, SEM elektronová mikroskopie), zaměřená na rozsáhlý soubor kovových artefaktů nalezených na území jižní Moravy, se pokouší osvětlit barevnou metalurgii příslušného období a definovat typově, surovinově a výrobně specifické aspekty římské a germánské bronzové kovové industrie. Za cíl si klade rozšíření provedených XRF měření na reprezentativní série různých kategorií kovových předmětů z jižní Moravy. Výsledky budou podrobeny multivariační statistické analýze, jejíž pomocí lze definovat typově, surovinově a výrobně specifické aspekty římské a germánské barevné metalurgie.

    Projekt je zaměřen na poznání dílčího aspektu řemeslných a technologických dovedností kulturních okruhů na úrovni předstátní, kmenově uspořádané společnosti a na její interakce s technologicky vyspělejším státním útvarem, Římskou říší. Vzájemně se překrývající distribuční oblasti, materiálová průchodnost a vzájemné ovlivňování nejen v rovině estetické, ale též v technologii, jsou jevy, které lze na rozhraní odlišně strukturovaných společností sledovat nejdetailněji a které v četných aspektech doposud unikaly zájmu odborné i laické veřejnosti.

  • PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Předrománská architektura Velké Moravy: prameny, analýzy, souvislosti

    – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. / Centrum medievistických studií / Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR / Ústav dějin umění AV ČR

    Předrománská architektura z Mikulčic představuje jedinečný komplex archeologických a architektonických památek charakterizovaný pozoruhodným počtem a uskupením v rámci malé plochy hradiště, úzkým datováním do 9. století, stavem dochování ušetřeným mladších přestaveb a jasným sídelním kontextem. To vše vytváří historickou a vědeckou hodnotu, která je zatím jenom z menší části přístupná publiku, resp. badatelské obci. Cílem projektu je postupně zpracovat výsledky dvou etap terénního výzkumu zděných staveb v Mikulčicích (1954-1964, 2008-2013) do podoby kritického pramene připraveného k finální publikaci. Toto zpracování zahrne vyhodnocení terénní dokumentace obou fází výzkumu, zdokumentování movitých nálezů z odpovídajících sídlištních komplexů, exaktní analyzování nezbytného množství stavebních technologických prvků (malt, omítek apod.) a pokus o celkovou interpretaci nálezové situace včetně rekonstrukce staveb. Zpracování deseti stavebních objektů je rozvrženo do pěti let; v každém roce budou hodnoceny dvě stavby, a to v pořadí, v jakém byly zkoumány při revizním výzkumu 2008–2013.

    Součástí řešení projektu budou workshopy zaměřené na prezentaci právě zpracovávaných objektů. Zde budou detailně diskutovány výsledky interpretace nálezové situace a rekonstrukce staveb. Předpokládá se účast odborníků z oblasti archeologie, historie umění, architektury, stavební technologie, případně dalších oborů. Zděná architektura je v daném prostředí a době signifikantním znakem počátků státu a křesťanství. Velká Morava reprezentuje jednu z podob raného státu a její architektura patří k základním prvkům umožňujícím studovat odpovídající formy společenských vztahů. Velká Morava a její architektura slouží jako modelový příklad jedné z podob raného (středo)evropského státu.

2018

  • Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Kovy „ryzí“ a kovy „barbarské“

    Projekt se zaměřuje na ochranu, záchranu a zkoumání drobných kovových předmětů protohistorického stáří. Za tímto účelem byly prováděny speciální archeometrické analýzy ve spolupráci s Technickým muzeem Brno (M. Hložek), s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření VÚT Praha (T. Trojek) a s Katedrou chemické technologie Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (J. Kmošek). Projekt přinesl řasu výsledků odborných ale také prezentaci široké veřejnosti ve snaze informovat o významu a hodnotách nalézaných a zkoumaných kovových artefaktů.

  • Mgr. Michaela Látková, Ph.D.: Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic

    Tento projekt podpořil bádání v interdisciplinární oblasti na pomezí archeologie a botaniky. Spolupracovali na něm Archeologické ústavy v Praze a v Nitře, Univerzita Konštantína filozofa v Nitře a Slovenská polnohospodárská univerzita. V rámci výtvarné přípravy publikace se zapojili ilustrátoři SSUD Brno: Pavel Dvorský a Pavla Dvorská. Hlavním výstupem je stejnojmenná monografie, která zprostředkovává nejnovější výsledky rozsáhlého archeobotanického výzkumu hradiště Mikulčice-Valy široké veřejnosti. V knize je věnována pozornost jak tradičním kulturním plodinám, tak luxusním druhům ovoce a zeleniny charakterizujícím dvorskou kulturu mocenského centra. (odkaz do e-shopu)

  • PhDr. Lumír Poláček, CSc.: The Mikulčice Stronghold and Great Moravia

    V rámci projektu byl vytvořen cizojazyčný průvodce mikulčickou archeologickou lokalitou, který pomáhá zprostředkovat výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu NKP Slovanské hradiště v Mikulčicích široké veřejnosti. Součástí přípravných prací byla také mezioborová diskuse k jazykovým otázkám archeologické terminologie. Mimo jiné proto, že tento anglický průvodce má být podporou budoucí nové nominace lokality Mikulčice-Kopčany na Seznam světového dědictví UNESCO. (odkaz do e-shopu)

Paměť v digitálním věku

2020

  • PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Padesát let ARÚB: historie – reflexe – vize

    – spolupracující pracoviště: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci

    Před padesáti lety, 1. 7. 1970, vznikl z někdejší pobočky Archeologického ústavu ČSAV samostatný subjekt, Archeologický ústav ČSAV v Brně (dnešní Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.). Výročí, které připadlo na polovinu roku 2020, jsme využili k ohlédnutí se za uplynulým stoletím moravské archeologie a k sestavení moderně a reflexivně pojatého průřezu historií naší instituce. Cílem je nejen konvenční zmapování dějin ústavu, ale také jejich zasazení do dobového kontextu a zhodnocení společensko-politických vlivů na chod a formování instituce (např. válečných událostí, normalizace, delimitace po roce 1990 apod.). Očekávaným výsledkem je čtivou formou sepsaná, otevřená, obrazově bohatá, ale věcná kolektivní monografie zachycující vývoj jednoho z ústavů Akademie věd v uplynulých desetiletích, a to v kontextu doby i formování moravské a slezské archeologie jako takové. Upoutávka z přípravné fáze projektu je na webu ARÚB ze dne 8. 6. 2020: http://arub.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/20200608_Vyroci_ARUB

  • Mgr. Zdenka Kosarová: Zpracování archivních materiálů k dějinám ARUB- Moravika a Silesiaka

    – spolupracující pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

    V souvislosti s výročím 50 let od vzniku samostatného Archeologického ústavu v Brně (ARÚB), které si připomínáme v roce 2020, jsme se rozhodli zpracovat archivní materiály, které souvisí s identifikací osob a míst spjatých s ARÚB a také jeho terénní a vědeckou činností. Pro zpracování byl vybrán fond tzv. Moravik a Silesiak, který byl převeden do fondu ARÚB z Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Zpracování materiálu zahrnuje revize duplicit, tvorbu metadat a také digitalizaci samotných dokumentů a zpracování digitalizátů.

    Díky dlouholeté úzké spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze se podařilo získat cenný fond vážící se k nejstarším archeologickým výzkumům na Moravě a ve Slezsku. Výstupy projektu budou využity v další publikační činnosti ARÚB ale poslouží také dalším institucím.

  • Mgr. Stanislav Velčev: TEATER: zkvalitnění a obohacení tezauru archeologické terminologie (navazující projekt)

    Cíl přidružené aktivity spočívá v rozšíření a zkvalitnění obsahu výstupu aktivity z minulého roku, jímž je TEATER: Tezaurus archeologické terminologie [http://teater.aiscr.cz/]. Záměr lze rozčlenit do několika dílčích cílů:

    1. přidání německojazyčných ekvivalentů do archeologických částí tezauru. Němčina je pro českou archeologii z kulturně-geografických a metodologických důvodů důležitým jazykem.
    2. obohacení hesly ze souboru klasické archeologie. Geografický záběr tezauru je v současnosti převážně středoevropský. Je naplánováno vytěžit terminologické slovníky klasické archeologie a následně hlavní archeologické kategorie tezauru (Teorie, Areály, Objekty, Předměty) obohatit o vybrané termíny, které se v těchto slovnících nacházejí.
    3. průběžné doplňování referenčních informací k heslům, která jsou již v tezauru obsažena.

    Byla navázána spolupráce s Moravskou zemskou knihovnou, resp. se dvěma projekty, na kterých se spolupodílí (portál https://www.knihovny.cz/ a agregátor digitalizovaných knih http://www.digitalniknihovna.cz/). Portál Knihovny.cz bude hesla z TEATERu indexovat a používat při vyhledávání knih a obráceně, TEATER bude v citacích odkazovat na záznamy v Knihovny.cz. Projekt byl prezentován studentům knihovnictví (VOŠ Kotlářská, Brno, ÚISK UK) a studentům archeologie (ÚAM FF MU, Sekce archeologie FF UPOL), kde se kromě prezentace povedlo získat také kritickou zpětnou vazbu.

2019

2018

  • Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.: Zhmotnělá paměť dávných kultur,
    digitální dokumentace a prezentace

    Cílem projektu je prezentace paměti nositelů protohistorických kultur (od doby bronzové po raný středověk s těžištěm v době římské), zapsané do podoby artefaktů nejrůznějších typů (součástí krojů, předmětů denní potřeby, nástrojů apod.). Byla vytvořena standardizovaná metodika dokumentace těchto artefaktů a bylo zdokumentováno cca. 2000 předmětů. Vybrané artefakty byly kromě kresebné a fotografické dokumentace podrobeny záznamu pomocí 3D skenování a v případě důležitých detailů též digitálním mikroskopem. Externě byla připravena zkušební verze digitální webové expozice. Projekt pokračuje i v roce 2019.         
    Proběhla prezentace na řadě odborných a popularizačních akcí, především v propojení s tématem detektoringu. 
    Související odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2665157-amatersti-hledaci-kovu-jako-pomocnici-archeologu-bez-jejich-pristroju-nektere-cenne

  • Mgr. Zdenka Kosarová: Digitalizace nezpracovaného fondu archivu ARÚB

    Hlavním cílem projektu pro rok 2018 byla digitalizace a zpracování unikátního osobního fondu významného moravského archeologa Jiřího Pavelčíka. Tento soubor byl dále doplněn o zpracování a digitalizaci inventářů archeologických výzkumů a rejstříků inventárních čísel archeologických nálezů, vedených v archivu ARÚB od 50. let 20. stol.Aktivita koreluje s dlouhodobým plánem archivu ARÚB zpracovat a zpřístupnit relevantní data k archeologickým výzkumům a lokalitám na území Moravy a českého Slezska širší odborné a laické veřejnosti. Rozšiřování dostupných dat spolu s novými technologiemi a metodami práce přináší nové interpretace kulturních procesů, které se v historii lidstva odehrály. Nová fakta a nové interpretace nenahraditelným způsobem přispívají k formování historické a kulturní paměti a národní a kulturní identity naší společnosti.

  • Mgr. Martin Novák, Ph.D.: PaleoGIS: aplikace moderních metod pro správu a analýzu dat v kontextu paleolitického výzkumu

    Projekt se zabývá vytvořením „archeologického informačního systému“ (paleoGIS), aplikovaného pro potřeby paleolitického výzkumu, který by integroval široké spektrum archeologických dat. PaleoGIS jako komplexní systém evidence a správy nálezů, dat a dokumentace řeší ochranu a konzervaci nálezového fondu Národní kulturní památky „Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov“, jejíž integrita je klíčová nejen pro zachování kulturního dědictví ČR, ale i v rámci snahy o zapsání této památky na Seznam světového dědictví UNESCO. Projekt pokračuje i v roce 2019. 
    Popularizace mimo jiné ve spolupráci s Archeoparkem Pavlov (https://www.archeoparkpavlov.cz/)
    Virtuální výstava Pavlov: V krajině lovců a sběračů (odkaz bude dostupný v průběhu července 2019)

  • PhDr. Lumír Poláček, CSc.: Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM)

    V průběhu roku 2018 byly testovány nejrůznější postupy fotografování a filmování historických šperků, včetně drobných artefaktů s vysoce kontrastním povrchem nebo artefaktů z materiálů průsvitných nebo průhledných. Aplikace výsledků nabízí nové možnosti archivace, dokumentace, výzkumu a prezentace především drobných artefaktů uměleckého řemesla (série cca 300 předmětů mimořádné umělecké a historické hodnoty z Mikulčic, převážně luxusních šperků z 9. stol. zapsaných jako NKP), kde stávající pokusy využití laserového 3D skenování a podobných postupů vesměs selhávaly. Projekt pokračuje i v roce 2019.

2017

2016 a 2015

Město jako laboratoř změny – bezpečné stavby

2020

  • PhDr. Jiří Doležel: Kostely a kaple středověké Kutné Hory jako městotovorný a kulturní fenomén

    Projekt je zacílen na bližší poznání funkce sakrálních objektů kutnohorského rudního revíru v etapách počátků a prvotní kulminace těžby stříbra ve 13. a 14. století, jejich role ve vytváření specifické kultury horního centra, v duchovní sféře i v genezi Kutné Hory jako městské obce. Nedílnou součástí je rovněž komparace s dalšími evropskými montánními středisky. Projektové práce zahrnují archivní studium (např. Národní archiv Praha, Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, Státní okresní archiv Kutná Hora), archeologický terénní průzkum a dokumentaci (Kutná Hora, havlíčkobrodský rudní revír, štěpánovský rudní revír) i rešerše literatury a dokumentace. Spolupráce s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., probíhá formou pravidelných konzultací (PhDr. Dalibor Prix, CSc.), jako stěžejní výstup plánována monografie (2022/2023).

    V roce 2020 byla realizována terénní dokumentace některých sakrálních staveb ve štěpánovském a havlíčkobrodském důlním revíru (Štěpánov nad Svratkou – sv. Petr a Pavel, Švařec – Nejsvětější Trojice, Havlíčkův Brod – sv. Kateřina), archivní průzkum (Archiv města Havlíčkův Brod) a zejména obsáhlá rešerše odborné literatury k tématu v širší celoevropské perspektivě.

  • PhDr. Rudolf Procházka, CSc.: Kovozpracující řemesla ve středověkém Brně v soudobém kontextu středoevropských měst (13. -15./16. stol.)

    – spolupracující: Archaia Brno, z.ú.

    Projekt je zaměřen na poznání kovozpracujících výrob ve středověkém Brně na základě písemných a archeologických pramenů. Zpracovává sociotopografii příslušných řemesel včetně majetkového postavení a účasti příslušných řemeslníků ve správě a  řízení města. Výpověď písemných pramenů doplňuje zmapováním archeologických dokladů výroby. Prostřednictvím přírodovědných analýz konkrétních výrobků a výrobního odpadu bylo studováno zastoupení neželezných kovů a jejich slitin v nálezovém spektru předmětů z archeologických výzkumů, zejména z velkého souboru z Brna-Pekařské ulice. Cílem je posouzení významu kovozpracujících řemesel v ekonomice královského města v středoevropském kontextu.

    Výstup: Kmošek, M., Procházka, R. Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice. Archeologia Technica. 2020, 31(prosinec), 28-41. ISSN 1805-7241. Dostupné z: http://archeologiatechnica.cz/node/358