Ve MŠ a sktupinách chybí 20.000 míst pro děti do tří let, ČTK, Aktuálně.cz (6. 2. 2020). Rodinná politika zahrnuje dávky, daně a služby. Podle jedné ze studií IDEA se podpora v Česku soustředí výrazně na daňové úlevy a služby jsou naopak podfinancované.

Bída českých univerzit, Ekonom (6. 2. 2020).

Kapacita školek a dětských skupin nestačí, někde chybí až stovky míst, Hospodářské noviny (5. 2. 2020).

S administrativou by školám mohli pomoct nepedagogové, ČTK, EuroZprávy (5. 2. 2020). Podle loňské studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je přetěžování ředitelů administrativou jedním z důvodů neefektivního vedení škol a nepřispívá ke zkvalitnění výuky. Administrativní zátěž českých ředitelů patří podle studie k největším mezi evropskými stát a její vyřizování zabírá ředitelům kolem 40 procent času. Vedení pedagogického sboru, které zahrnuje třeba návštěvy ve výuce či koordinaci dalšího vzdělávání učitelů, pak věnují 15 procent času.

Výdaje na učitele si můžeme dovolit, budoucí výnosy jsou obrovské, Akademie věd České republiky (31. 1. 2020). Propojovat ostrovy – to je cílem společných workshopů vědců a ministerských tvůrců veřejných politik. Letošní první setkání bylo věnováno projekci dopadů investic do školství, respektive počátečního a dalšího vzdělávání učitelů, na dlouhodobý ekonomický růst na HDP České republiky.

Pokusný králík za 200 milionů. Tady se bude reformovat školství odspodu, SeznamZprávy (28. 1. 2020). Administrativou tráví ředitelé v Česku nejvíce času ze všech svých kolegů v Evropě. Podle studie institutu CERGE jim zabere 40 procent času.

Komentář Martina Čabana: Jak lidovci hledají cestu z davu, E15.cz (27. 1. 2020). Zvyšování daňových slev na děti také postrádá originalitu. České výdaje na rodinnou politiku jsou zhruba na úrovni průměru EU, srovnání, které provedli ekonomové z institutu CERGE, ukazuje, že více než 80 procent těchto výdajů míří do daňových úlev a sociálních dávek, zatímco na služby připadají drobné. V severských státech tvoří financování služeb hodně přes polovinu výdajů, průměr unie se blíží 40 procentům. O dostupnosti kvalitních jeslí, školek či dětských skupin se však Jurečka nezmínil a marně budete zmínku hledat i v programové vizi, kterou si lidovci sepsali.

Návod, jak opravit Česko. Vybrat nejlepší řešení ze světa, netrestat děti mizerným školstvím, nebránit se trendům, Hospodářské noviny, Esej Petra Honzejka (24. 1. 2020). Jak tedy konkurenci na našich školách zvýšit? Švejnar tvrdí, že je to otázka podnětů a postihů. „Dnes u nás máme situaci, kdy rektora nevolí správní rada, ale akademický senát. V něm mají zastoupení profesoři, studenti plus zaměstnanci. A těm samozřejmě vyhovuje status quo, nechtějí potopit loď, na které jsou. V USA je to úplně jinak. Tam jsou univerzity řízené manažersky. Mám sice úplnou svobodu bádání, ale musí to být kvalitní. Když nebudou moje výsledky publikované ve špičkových časopisech, tak prostě končím. Produktivita je tím pádem ohromná. Když nejsou výsledky, tak člověk dostane napomenutí, a když nepřijde s výsledky, tak letí.“ Nejsou to slova do větru. Právě na tomto principu Švejnar založil CERGE a díky němu je ekonomie jediným oborem, ve kterém je Karlova univerzita mezi nejlepší stovkou světových univerzit.

České děti v zajetí politikaření, Hospodářské noviny, rubrika Názory (24. 1. 2020). Kvalitní školky a jesle vedou k lepší integraci dětí do společnosti a k lepším výsledkům ve škole, zejména pro znevýhodněné děti. Dostupnost předškolní péče má navíc pozitivní dopady na zaměstnanost rodičů, zejména matek, jejichž návrat na trh práce se pozitivně promítne do státního rozpočtu a celé ekonomiky. Pro ilustraci, v současné době má téměř polovina českých žen ve věku 25–34 let dokončenou vysokou školu, podobně jako jinde v Evropě.

Experti: Reformu penzí už nelze odkládat, Právo (23. 1. 2020). Anketa Práva, ve které byl jedním z respondentů i Filip Pertold z IDEA.

Bez vyšších daní budou důchody skromnější, Deník N (22. 1. 2020). "V koalici nepanuje ani základní shoda na formě, a dokonce ani na potřebě důchodové reformy," kritizuje ekonom Daniel Münich.

Jestli firmy chtějí méně nemocných, musí být flexibilnější, říká ekonom. Proplácení i prvního dne stonání ale není nutné, iHNED.cz, rozhovor s Filipem Pertoldem (19. 1. 2020)

Že politik něco slíbí, není legitimní očekávání. Podle právníka má stížnost kvůli rodičovské malou šanci na úspěch, ČT24 (8. 1. 2020). „Rodičovská dovolená je kratší než maximální možné čerpání rodičovského příspěvku,“ poukázal Pertold. Kdo totiž čtyři roky, po které je možné příspěvek čerpat, chybí v práci, nemá potom již zaručené místo.

Superhrubý populismus. S touto vládou se žádných nižších daní nedočkáme, Aktuálně.cz (8. 1. 2020).