Ekonomické komentáře: Zvýšení minimální mzdy, příjmová chudoba v Česku a její měření

V pořadu Ranní Plus na ČRo Plus (čas 7:25) zaznívá, že často zmiňovaný údaj o tom, že je Česko v rámci Evropské unie nejméně ohrožené příjmovou chudobou, může být zavádějící. Při detailnějším pohledu se totiž ukazuje, že patříme spíše k unijnímu průměru, jak upozorňuje Martina Mysíková, autorka nedávno vydané knihy Measuring Income Poverty in the EU: Visegrád Countries and European Empirical Data. Na příkladu Česka a Německa ukazuje, že relativně vysoká hranice chudoby v zemi s vyšší životní úrovní způsobuje, že pod ni spadne větší část populace. „Doporučila bych podívat se na hranici chudoby, která je v Německu více než dvojnásobná. Ačkoliv se to takto v metodologii nedělá, tak kdybychom použili českou hranici na Německo, tak pod ni nejspíš moc Němců nespadne, ty příjmy budou mnohem vyšší,“ vysvětluje Mysíková. Že je na tom Česko nejlépe, bychom tedy měli brát s velkou rezervou, potvrzuje Kamila Fialová: „Nízká míra chudoby nám říká, že tu máme malý podíl těch, kteří se mají ve srovnání s nějakým národním standardem poměrně hůře. Už ale nemluvíme o tom, jaký je ten národní standard. Mzdy u nás tak zdaleka nedotahují ty v západní Evropě a celková úroveň příjmů je nižší,“ vysvětluje.

Mysíková popisuje, proč Česko v souhrnných ukazatelích chudoby vychází relativně nejlépe – mezinárodní statistiky totiž kladou velký důraz na výši příjmů a do značné míry opomíjejí výdaje a majetkové poměry. To lze podle ní napravit sledováním tzv. subjektivní chudoby, tedy zjišťováním, zda domácnosti vyjdou se svými příjmy. „Když se podíváme například na podíl v populaci, který vychází s měsíčními příjmy s velkými obtížemi nebo obtížně, tak to prvenství v Evropě už ztrácíme a dostáváme se zhruba na desátou pozici. Podíl populace, který vychází s příjmy s velkými obtížemi nebo s obížemi, je v České republice 16,2 %,“ říká Mysíková a doplňuje: „Často se mluví o tom, že máme nejnižší míru příjmové chudby v Evropě, už se ale nemluví o tom, co ten ukazatel říká. Byla bych ráda, kdyby se také mluvilo o tom, jaká je hranice chudoby v jednotlivých zemích, jaký je standard, se kterým se srovnává.“ Tématem se zabývá právě výše zmíněná publikace, která je k dispozici zdarma ke stažení, případně také k dostání v tištěné verzi prostřednictvím e-mailu tiskove@soc.cas.cz.

Kamila Fialová také v uplynulých dnech pro Český rozhlas Plus (čas 15:09) komentovala zvýšení minimální mzdy, což je téma, kterým se dlouhodobě zabývá. Pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům, nebo je klíč k navýšení jejich životní úrovně jinde? „Zvýšení minimální mzdy je v dnešní době důležitý a správný krok, protože zvedne mzdu nejméně placeným zaměstnancům, těm, kteří si práci přes její udrží. Zároveň je třeba si uvědomit, že může existovat velká část zaměstnanců, jejichž produktivita nedosahuje výše nově nastavené minimální mzdy a firmám se nakonec nevyplatí tyto lidi zaměstnávat,“ vysvětluje Fialová a upozorňuje na skutečnost, že k propouštění nízkopříjmových zaměstnanců může docházet právě v ekonomicky složitých obdobích, jako například to současné, kdy řešíme dopady pandemie.

Podle Fialové by nízkopříjmovým zaměstnancům pomohlo snížení odvodů, protože ani to, že člověk v Česku pracuje za minimální mzdu, mu nezaručí, že se dostane nad hranici chudoby. „Snížení odvodů pro zaměstnavatele i zaměstnance by mohlo zvednout životní úroveň zaměstnanců. Více by si ze svého platu odnesli domů a zároveň by to tolik nezatížilo firmy,“ dodává. V tomto ohledu však Fialová – s odkazem na faktické snižování daňové zátěže lidí s vysššími příjmy při poslední daňové reformě – nespatřuje politickou vůli s tímto nástrojem více pracovat. Záznam celého komentáře je k dispozici online (čas 15:09).

Český rozhlas rovněž uskutečnil rozhovor s Kamilou Fialovou zaměřený na studii výzkumného institutu Credit Suisse Research Insitute, podle které se Česko řadí k nejnerovnějším zemím Evropy. „Zvláštní je, že příjmové nerovnosti jsou v Česku jedny z nejnižších Evropské unii, společně se Slovenskem. V majetkové nerovnosti se však podle odhadů Credit Suisse Česko od postkomunistických zemí liší, podle nich je tu výrazně vyšší,“ komentuje zprávu Fialová.