Porod v České republice jako souboj – mezi potřebami žen a medicinskými postupy

Jsou potřeby a přání žen brány v potaz v momentu, když rodí? Co nám míra respektu rodícím ženám a jejich tělům říká o kvalitě zdravotní péče a stavu lidských práv v Česku? Na toto téma se zaměřila socioložka Lenka Formánková z oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu AV ČR spolu s badatelkou Evou Hejzlarovou z FSV UK.

Porodnictví představuje oblast, kde tělesnost a intimita silně ovlivňuje hodnocení kvality poskytované zdravotní péče. Intimní zkušenost porodu často stojí v rozporu s poskytovanou lékařskou intervencí, čímž se vynořuje otázka, do jaké míry jsou tělesné potřeby brány v potaz jako forma expertizy při vytváření zdravotních politik.

V Česku je porodnická a perinatální zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění poskytována pouze v porodnicích. Ženy mají tedy volbu mezi porodnicemi, nemohou si však zcela svobodně vybrat porod mimo lékařské zařízení. Zařízení vedená pouze porodními asistentkami neexistují a komunitní porodní asistentky, které pomáhají při porodu mimo nemocnici, fungují v pololegálních podmínkách. České zdravotnictví je tak charakteristické přístupem k porodu jako k nemoci a nadužíváním lékařských intervencí. Prioritou porodnic je efektivita porodu a potřeby matek a jejich volby jsou často upozaděny. V důsledku vysoké medicinace porodů probíhá v Česku velmi vyhrocená debata o podobě porodní péče. Proti sobě stojí zástupci porodnické a gynekologické lobby a neziskových organizací lobujících za přirozený porod pokud možno bez zásahu.

Ve videu přiloženém níže jeho autorky poukazují na propastný rozdíl mezi potřebami matek, doporučeními Světové zdravotnické organizace v oblasti přirozeného porodu a fungováním porodnického systému v Česku. Dotýkají se otázky možnosti volby v porodní péči, v níž se zaměřují na to, jakým způsobem a v jakém prostředí (se) v Česku rodíme a jak naše porodnická praxe souvisí se stavem lidských práv ve společnosti.

Video vzniká v rámci výzkumného projektu Role intimity v české kontroverzi ohledně domácích porodů, podpořeného Grantovou Agenturou České republiky. Zabývá se mimo jiné otázkou, kteří aktéři a které aktérky jsou politické debatě o porodní péči vnímáni/ny jako nositelé/lky relevantní expertizy a jaké vědění je považováno za legitimní. V rámci projektu jeho řešitelky mapují expertní stanoviska hlavních aktérů a aktérek v debatě o porodní péči v Česku, analyzují jejich oficiální dokumenty, ale také se dotazují matek a otců, jaká je jejich zkušenost s porodem doma a v nemocnici. Cílem projektu je otevřít debatu o tom, do jaké míry je intimní zkušenost porodu brána jako expertiza a zda a v jakých aspektech ovlivňuje podobu poskytované porodní a gynekologické péče.