Novinky
Zastaralý systém veřejné finanční podpory českých vysokoškoláků zůstává přehlíženým tématem i v předvolebních programech.
15. září 2021
Česko vydává na finanční podporu studia vysokoškoláků velmi malé částky. Většina podpory je pak rozdělována plošně, a to bez ohledu na jejich sociálně-ekonomickou situaci. Tématu se věnuje nová studie Daniela Münicha a Ondřeje Kořínka z think-tanku IDEA.
Veřejné výdaje na podporu živobytí studentů dosahují v České republice výše 1,5 % celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání. Patří tak k nejnižším v Evropské unii, kde průměr představuje 17,6 %. Přímá finanční podpora studentů na českých vysokých školách je tedy spíše symbolická.
„Český systém je svým pojetím zastaralý a volá po výrazné modernizaci, která by reagovala na měnící se strukturu a formu vysokoškolského vzdělávání, potřeby studentů a změny v životě moderní společnosti. O modernizaci systému se ale neuvažuje a zákon o finanční podpoře neexistuje ani v podobě záměru. Podporu studia tak řeší několik paragrafů rozptýlených v různých zákonech,” tvrdí spoluautor studie Otakar Kořínek, spolupracovník think-tanku IDEA.
Výraznější modernizaci a finanční posílení finanční podpory studentů zatím nemají v agendě reprezentace vysokých škol, ani Ministerstvo školství ČR. Volební programy významnějších politických subjektů, až na drobné výjimky, tuto problematiku neakcentují. Potřeby a zájmy z řad potenciálních sociálně-ekonomicky znevýhodněných zájemců o studium jsou z přirozených důvodů fragmentované, nekoordinované a veřejně neartikulované.
„Doporučujeme mimo jiné zvýšit dnes již zastarale nízkou hranici 26 let věku, po jejímž dosažení student či jejich rodiče ztrácí nárok na většinu přímých i nepřímých podpor z titulu vyživovaného dítěte, rozpočtově neutrálně převést nepřímou podporu formou daňového zvýhodnění rodičů na formu studentského stipendia (nevratného grantu) nebo výrazně navýšit výdaje na sociální a ubytovací stipendia,” vysvětluje spoluautor studie a výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich.
