6. 12. 2021, 16.00–18.00
on-line
YouTube kanál Comenius online
Jak vnímali prožitek krize spisovatelé a učenci 17. století, jako byli Pavel Skála, Mikuláš Dačický, Jindřich Škréta Šotnovský, Jakub Jakobeus, Jakob Böhme nebo Jan Amos Komenský? Z textů raně novověkých autorů reflektujících prožitek a konceptualizaci politické a náboženské krize před čtyřmi sty lety čtou Jan Malura (Filozofická fakulta Ostravské univerzity), Marta Vaculínová (Filosofický ústav AV ČR), Tomáš Havelka (Filosofický ústav AV ČR), Lenka Řezníková (Filosofický ústav AV ČR), Matouš Jaluška (Ústav pro českou literaturu AV ČR) a Vladimír Urbánek (Filosofický ústav AV ČR).
Podpořeno programem Strategie AV 21 – Odolná společnost pro 21. století.
Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR, v. v. i.
Jilská 1, 110 00 Praha 1
tel.: 221 183 337
e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Filosofická prvotina Valeriána Magniho (1642) vychází ze středověké a renesanční metafyziky světla. Zároveň jeho přístup vykazuje určité subjektivistické rysy, neboť východisko filosofie spatřuje v analýze poznávacích aktivit filosofovy vlastní mysli (egoitas). Magni zde zdůrazňuje epistemologický význam světla jako podmínky smyslového i rozumového poznání a připisuje světlu i klíčový význam ontologický, protože každé jsoucno je ontologicky závislé na Světle mysli, které je identické s Bohem. Magniho filosofická prvotina byla ve své době (kupř. N. Mersennem) chápána jako blízká filosofii René Descarta.
Přeložila Markéta Klosová
Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku © 2014–2020
